Kupírování ocásků a absurdní šlechtění
Společnost v čekárně byla pestrá, mimo jiné jsem tam potkala jednu nádhernou dlouhosrstou Perskou kočičí dámu a tři roztomiloučká teprve pár dní stará štěňátka Výmarského ohaře.
„Jdete na poporodní prohlídku?“ Zeptali se s úsměvem ti mí dvounožci, kteří mě tam přivezli. „Ne, na ocásky.“ Dostalo se jim odpovědi od mladého člověčího páru. „Ocásky?“ „Kupírování. Máme chovnou stanici, těhle štěňátek je celkem šest a někteří lidé si je přejí kupírované, jiní ne. Tak jsme se to rozhodli rozdělit napůl.“
Nit hovoru se přetrhla, pozornost všech upoutala Peršanka Beáta. Hlasitě si stěžovala, že čekání mezi plebejci není nic pro ni, ať ji okamžitě odnesou domů. Nebylo jí to co platné, musela trpělivě čekat s ostatními, protože časté a opakované záněty horních cest dýchacích nejsou ničím příjemným a vyžadují lékařskou péči.
Pak už jsem konečně přišla na řadu i já a na dění v čekárně jsem rázem zapomněla. To víte, vyšetření od pana doktora není ničím příjemným, i když to s vámi myslí dobře. Ale dozvěděla jsem se, že už jsem skoro zdravá a zítra sem nemusím. Spadl mi kámen ze srdce a já mohla na zpáteční cestě domů v klidu přemýšlet o tom čekárenském dění.
Možná vám přijde, že melu páté přes deváté a míchám do sebe věci, které spolu nesouvisí. Ale berte to tak, že jsem jen obyčejná kočka a tyhle záležitosti nevnímám po člověčím, ale po zvířecím. Nebudu vás zdržovat dlouhými úvahami, vezmu to stručně a omezím se na pár otázek, možná řečnických.
Proč vy dvounožci vlastně usekáváte maličkým štěňátkům ocásky? Nenapadlo vás, že to ty tvorečky bolí a že by své oháňky mohli v životě potřebovat?
Proč jste vy dvounožci vyšlechtili takové kočky, které vinou svých krátkých čumáčků až příliš často trpí záněty?
Proč jste vy dvounožci vyšlechtili kapesní minipsy, kteří se bez cizí pomoci ani pořádně nevykadí?
Protože nás považujete nikoli za tvory, kteří tu byli dávno před vámi, ale za věci, podléhající módním trendům, na jejichž prodeji je možné zbohatnout? Není vám to trapné?
Nu, raději toho nechám. Říká se „kdo je bez viny, ať hodí kamenem.“ A já zrovna teď dostala velkou chuť na pořádnou porci šťavnatého masíčka. Tak bud raději držet tlamičku, co kdybych náhodou dostala kousek z nějakého býka speciálně vyšlechtěného na maso. Snad bych si raději měla jít zcela přirozeným způsobem chytit k večeři myš. Jenže bohužel ji ve svém věku už nemám čím zakousnout.
Jan Pražák
Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti
„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2126
- Celková karma 31,39
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.