Už nastavují zrcadlo
Přiznám se, že jsem mu tak trochu úmyslně nahrál. Zapalovač jsem si, jak je mým dobrým zvykem, už v pátek bůhvíkde zapomněl, a tak jsem byl odkázaný na sirky. Hezky jsem se otočil proti němu, zapálil si a sirku ostentativně vsunul zpátky do krabičky. Soused tedy zareagoval přesně a pomyslný míček vrátil na mou stranu, abych mohl náš krátký rozhovor ukončit větou: „Ale na funkci rostlináře to vliv mít nebude.“
Kdyby nás poslouchal někdo neznalý, dozajista by si pomyslel, že jsme se úplně zbláznili. Ne tak naše dámy, ač zapředeny do hovoru o něčem docela jiném, na pár okamžiků zmlkly a pak se rozchechtaly na celé kolo. Poté jsme se vrátili dovnitř, a ačkoli jsme myšlenkami zůstali u klasických českých komedií, do smíchu nám už moc nebylo.
„Na šípkách!“ „Se zelím!“ „Ne, řekl jsem na šípkách!“ „V žádném případě, jedině se zelím!“ Podobně jako party ze dvou sousedních vesnic se v naší společnosti nesmiřitelně hádají skupiny odpůrců a zastánců čehokoli, co je zrovna aktuální, mnozí jsou ochotni se kvůli tomu i poprat. Jedni jsou hluší k argumentům těch druhých, jakoby prosazení vlastního názoru pro ně bylo důležitější než cokoli jiného. Pokud na daný problém existuje objektivní pohled, pak se v těch hádkách o šípky a zelí docela ztratí. Nezúčastněný pozorovatel si opět, podobně jako u těch sirek musí pomyslet, že jsme se úplně zbláznili, ale na celé kolo se už nikdo nerozchechtá.
Vezměme si například jednu z událostí dnešních dnů, průjezd amerických vojsk přes naše území. Ta by vystačila na celé stádo divočáků, několik lánů zelí, kamión plný šípků a bezpočet hospodských rvaček.
Na Jaromíra a jeho sirky jsem se s velkým gustem díval minulou neděli večer na ČT. Možná je to jen můj osobní názor, ale bohužel je tam k nalezení až příliš mnoho pořadů, na něž se s takovou chutí koukat nedá. Člověk si u nich klade otázku, zda redaktoři „hujeří“ vůči politikům podle jejich stranického zabarvení nebo zda se politici snaží „hujeřit“ vůči divákům. Až příliš mnoho z těch, kteří dostanou zrovna slovo, se snaží vyvolat dojem, že pro ně platí „když je někdo jedinej, kdo něco může udělat, tak musí.“ Na ostatní hledí jako na „prďoly, co tu jen točí pivo,“ a přitom jim vůbec nedochází, že sami „mají kritickej den.“
Nicméně jedno pozitivum se ČT upřít nedá. Sáhla do archivu, vybrala pár klasických nezapomenutelných komedií, které se dnes už ani netočí a rozhodla se nám je pustit navzdory tomu, že jsme je viděli snad už tisíckrát. Nechci vás nutit, ale budete-li mít dnes večer chuť, zanechte sporů o šípky a zelí a pojďte se koukat se mnou na krávu, kterou děti obdařily hezkým ženským jménem, na dědu Komárka a na zedníka co „teda cihlu do ruky neveme, ale odborník je to na slovo vzatej.“ Zvlášť, když venku tak pěkně „Chč... a ...“ Ne, pardon, to nemůžu napsat, asi by mi smajzli článek, i když jde o citát.
Vždyť zrovna tyhle filmy, ač staré několik desetiletí, jsou v mnohém docela trefně „nastaveným zrcadlem“ naší dnešní společnosti.
Jan Pražák
Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti
„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2126
- Celková karma 30,93
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.