Legenda o Svatém Valentinovi z pohledu naší Lindy

Za pár dní nás čeká svátek zamilovaných, který mnozí z nás s radostí využívají k tomu, aby potěšili své nejbližší. Jiní v něm vidí pouhou moderní cizáckou záležitost, sloužící jako příležitost k dalšímu komerčnímu šílení. Tradice svatého Valentina však sahá hluboko do historie a je opředena legendou.

Historické prameny praví, že Valentýn byl biskupem, pocházel z města Terini nedaleko od Říma a žil ve třetím století. Podle legendy měl tajně přes zákaz sňatků od tehdejšího císaře Claudia II oddávat zamilované páry, aby uchránil muže před naverbováním a odchodem do války. Císař byl znám svou krutostí, biskupa Valentýna za tuto jeho činnost uvrhl do žaláře a dne 14. února 269 nechal krutým způsobem popravit.

Legenda dále uvádí, že se do Valentýna zamilovala dcera jeho žalářníka, on její city opětoval a před popravou jí napsal dopis na rozloučenou, podepsaný slovy „s láskou Tvůj Valentýn.“ Možná, že právě podle tohoto psaní vznikly „valentýnky,“ tedy psaníčka, která si o tomto výročí posílají zamilovaní. Psaníčka obsahují obrázky symbolů lásky, například srdíčka mnohdy prostřelená amorovým šípem, rudé růže i labutě. A právě díky těmto labutím symbolizují nejen zamilovanost, ale též věrnost po celý život, která je těmto ptákům vlastní.

K legendě o svatém Valentýnovi a ke 14. únoru coby svátku zamilovaných se pojí též několik starých obyčejů: 

• Zamilovaní snídají valentýnskou topinku potřenou máslem a posypanou skořicí.
• Valentýnské dárky by měly být drobnostmi, na nichž se nejvíce cení to, že potěší, překvapí a též pobaví obdarovaného.
• Tento den nemusí nutně patřit pouze lásce partnerské, též potomci oceňují lásku svých rodičů a obdarovávají je květinami nebo sladkostmi.
• Nezapomíná se ani na lásku ke zvířecím členům rodiny, ta se projevuje uvázáním červené stuhy okolo krku.

Otázku té červené stuhy jsem se snažil probrat s naší Lindou, ale neshodli jsme se. Mé tvrzení, že by si ji v sobotu měla vzít okolo krku ona, odmávla tlapkou s tím, že si na takovou parádu nepotrpí a stuha by jí jen překážela. Na barvě té stuhy jí nezáleží, hlavně si ji však mám ovázat okolo krku já takovým způsobem, aby si mohla do sytosti pohrát s jejími volnými konci. Celý rozhovor ukončila s tím, že lovení tkaniček od bot ji už dávno omrzelo a stuha jí připadá jako dobrá změna. Ještě jsem chtěl v rychlosti namítnout, že maje tu stuhu okolo krku, mohl bych se poškrábat o její drápky. Na to jen přes rameno odmňoukla, abych si nedělal zbytečné starosti, že mi to pak olíže, načež odběhla k misce.