Žena a Patron
Písmeno velké M bylo posvátné již po mnoho desetiletí, představovalo jeden z hlavních symbolů neomezené moci současného vládce Rozlehlosti Michala III. Jméno Michal bylo vyhrazeno pouze pro posloupnost prvorozených synů, ostatní jména začínající na M směli používat jen jejich nejbližší příbuzní.
Vzorně a ozdobně vyobrazené zaujímalo čelní místa nejen ve vládcově Zlatém Paláci, nejen ve všech místnostech veřejných budov Rozlehlosti, Základní Řád přikazoval všem občanům mít je i ve svých příbytcích.
Právě toto písmeno M stálo za počátkem celé ženiny tragédie. Její manžel puzen toho dne náhlými střevními potížemi, si v zaměstnání dovolil na chvilku opustit každodenní půlhodinku, na níž byly velebeny poslední zásluhy Michala III., za což byl po zásluze potrestán odnětím poloviny měsíčního platu. Nedokázal to ustát, cestou domů se opil ředěným syntetickým lihem, takto sice levným, avšak jediným alkoholickým nápojem, který byl k mání v celé Rozlehlosti. V alkoholovém opojení se pak dopustil neodpustitelného prohřešku tím, že v nálevně černým fixem přeškrtal nedotknutelné písmeno M. Pochopitelně byl spatřen a odchycen jedním ze všudypřítomných Ochránců, načež zmizel beze stop. Lze se jen dohadovat, zda mu byl rovnou Zastaven Život nebo zda dostal „šanci“ v jednom z mnoha NPT (Nápravných Pracovních Táborů), z nichž se doposud nikdo nevrátil.
Ženě byl přidělen Patron. Režimem důkladně prověřený člověk, jehož povinností bylo vykonávat přísný Dohled nad konáním Hlídaných, tedy například těch, jejichž manžel či manželka spáchal vážný přestupek proti Základnímu Řádu. Moc Patronů nad Hlídanými byla prakticky neomezená, neboť svými pravidelnými týdenními posudky rozhodovali o jejich budoucnosti. Žena si byla dobře vědoma skutečnosti, že pokud Patronovi v něčem nevyhoví, bude její syn umístěn do RVZ (Rozlehlostního Výchovného Zařízení) a ona sama poputuje do NPT.
Ženiny vyhlídky nebyly nikterak příznivé, o tomto Patronovi se mezi lidmi šuškalo, že jím Hlídané ženy pravidelně mizí po několika málo týdnech jeho Dohledu.
„Vykasat sukni a na stůl.“ Zavelel Patron okamžitě po příchodu do ženina příbytku. Rozepnul si poklopec, ženě nafackoval, aby se vzrušil, načež ji přikázal, aby si shrnula kalhotky ke straně. A pak, sotva se údem stačil dotknout jejího obnaženého rozkroku, okamžitě ejakuloval. Poté se jí zahleděl do tváře, hledaje v ní mžikový záblesk posměchu nebo pohrdání, který dříve či později zaregistroval u každé předchozí Hlídané. K ženině obrovskému štěstí tentokrát nic takového nenašel, viděl jen výraz beznaděje, smutku a ponížení.
Čas běžel, Patronova návštěva měla pokaždé stejný scénář. Žena to ve svém neštěstí nad ztrátou manžela a ve snaze ochránit synka před odebráním a umístěním do RVZ postupně začala brát jako nutnou součást života. Patron jí sice pokaždé nafackoval, ale nikdy ne tak, aby jí tím způsobil skutečnou fyzickou újmu. Jednou za čas, aby formálně dostál svým povinnostem, ji vyzkoušel ze znalostí některé části Základního Řádu nebo zásluh Michala III. I scéna na stole byla pokaždé stejná, jen z Patronova pohledu, jenž na ni upřel bezprostředně poté, se postupně po několika měsících začala vytrácet přísnost a byla nahrazována studem. Ženě ho začalo být líto.
Při jedné z dalších návštěv nedošlo ani facky, ani na stůl, Patron si sednul a začal ze sebe zvracet slova. Mluvil o tom, že vlastně nikdy nechtěl být vůči nikomu zlý, že chtěl jen řádně pracovat pro Rozlehlost a vykonávat Dohled. Pak chtěl jednou okusit, jak chutná moc Patronů nad Hlídanými, ale místo tělesného uspokojení se mu dostalo jen úšklebku pohrdání. A tak ze vzteku napsal první záporný posudek, pak druhý, třetí a další a další. „Ty jsi první z celé řady žen, která se mi nesměje.“ Zakončil svou zpověď a rozbrečel se.
Cesty osudu jsou složité a nevyzpytatelné, a tak daly postupně vzniknout zvláštnímu vztahu mezi ženou a Patronem. Ona svou jemností dokázala alespoň trochu zmírnit jeho hendikep a on jí a jejímu synkovi přilepšoval, aby dokázala lépe vyjít se svým mizerným platem uklízečky, tedy zaměstnání, které jí bylo přiděleno po potrestání manžela. Jak čas běžel, návštěvy Patrona u ženy začaly být častější a delší, někdy dávaly oběma na chvilku zapomenout na tíhu života.
Jenže nic netrvá věčně, Základní Řád přikazuje Patronům důslednost a přísně jim zapovídá jakékoli citové sbližování s Hlídanými. Navíc v jeho tajném dodatku 1984/G.O se praví o Neveřejných Strážcích, jejichž úkolem je bdít nad zodpovědnou prací Patronů ve prospěch Rozlehlosti.
Poznámka: Použití počátečních velkých písmen a barevné zvýraznění Významných Výrazů, jakož i uvedení této poznámky je provedeno v souladu s regulemi Základního Řádu.
Jan Pražák
Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti
„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2126
- Celková karma 30,80
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.