Nevím kolik jich je, v dnešní době možná už moc ne, nicméně každopádně představují jisté nebezpečí pro ostatní řidiče. Někteří z nich se řídí zrádným heslem „pomalu znamená bezpečně.“ Ono by možná bylo pravdivé pro někoho, kdo by byl na silnici docela sám. Zvolna by se mohl ploužit krajinou a nikoho by nezdržoval. Jenže silnice prázdné nejsou, a tak tito lidé svou zbytečně přehnaně pomalou jízdou budou v nadcházejících dnech zdržovat a znervózňovat ostatní. Pro normálního řidiče je takové zdržování nepříjemné, pro agresivního jedince skvělou příležitostí k tomu, aby společně s tím hlemýžděm vytvořil nebezpečnou situaci. Neříkám, že by to měl člověk s rychlostí nějak moc přehánět přes limit, ostatně radary nikdy nespí, ale jezdíme přece v autech a nikoli ve šnečích ulitách.
Sváteční řidiči jsou nevyježdění, a tak mají pochopitelně špatný odhad. Ti bázlivější nejenže brzdí plynulost provozu zmíněnou pomalou jízdou, ale mívají začasto problémy s dáváním přednosti při výjezdu z vedlejší na hlavní. Tedy problémy, prostě jim žádná mezera mezi projíždějícími auty není dost velká k tomu, aby se do ní mohli vejít, a tak se za nimi vytváří fronta čekajících. Ti, kteří jsou naopak nepřiměřeně „odvážní,“ sice při výjezdu z vedlejší nezdržují auta, která mají za sebou, ale pro změnu způsobují infarktové stavy lidem na hlavní. A což teprve oblíbená lahůdka, jakou je například zipování? Tam jsou z nich zlatíčka přímo k nezaplacení.
Říká se, že člověk by měl na silnici podvědomě očekávat od ostatních, že mohou udělat to nejhorší, co se zrovna udělat dá. O Velikonocích to bude platit dvojnásob, a tak buďme opatrní, zbytečně zmařené lidské životy se vrátit nedají. Na závěr přijde pondělí, pomlázka a panáčky něčeho ostřejšího. A pak hned za volant? Ne, tohle si opravdu odpusťme bez ohledu na to, zda jezdíme denně nebo jen párkrát za rok.