Láska (báseň v próze)

Láska je jako píseň Sirén, jíž jednou zaslechneš, nikdy víc neodoláš.                                                 

Láska je jako oheň, jenž srdce ti nejprv doběla rozžhaví, pak na troud spálí.

Láska je vzduchem průzračným, bez nějž tě samota záhy udusí.

Láska je jako voda, jednou svou sílu ukrývá v klidných hlubinách, podruhé strhne tě jak divoký vodopád.

Láska je zemí, na které můžeš pevně stát, bez ní však nižádné opory nemáš.

Láska jsou váhy, čím více miluješ, tím méně jsi milován, když však sám milovat přestáváš, její příboj tě náhle zaplaví.

Láska je jako bájný Fénix, byť tisíckrát na popel spálená, znovu a znovu v tobě ožívá.

Láska je bezbřehá, když miluješ a jsi milován, plnými hrstmi srdce i tělo dáváš i přijímáš.

Láska je jako vesmír nekonečný, čím víc si myslíš, že o ní víš, tím méně ji doopravdy znáš.

Láska na celý život? Toť bohatství, jež ničím vyvážit se nedá, toť vzácnost jak zrnko zlata v dunách písečných.

Láska, to slovo je jak tajný kód. Kdo nikdy nemiloval, neporozumí.