Konečně jsi mi umřel
Před chvilkou přijela z výletu rodinka cyklistů. Sundali kola z auťáku, sedli si k vedlejšímu stolu a kluka pustili do bazénu. Taťka skočil do baru pro dvě piva, přiťuknul si s mamkou, teď spolu klábosí a sledují synka, jak blbne ve vodě s ostatními dětmi. Rozplývají se, jak se jim výlet vydařil, a plánují, kam si to namíří zítra.
Jó, Jozífku, taky jsme kdysi bývali šťastní, pamatuješ? Taky jsme jezdili na dovolené ve třech s našim Pepíčkem. Koukej na toho kluka v bazénu, vždyť je to celý on, stejně se nebojácně přetahuje o mičudu s většími kluky, jako to dělal ten náš. To byly časy, viď, ještě před tím, než ses mi dal na chlastání.
Já vím, žes tehdy měl velké plány, jak si založíš firmu, jaký budeš pán, kterého každý poslouchá a jak budeme mít peněz jako šlupek. Ze začátku to fungovalo, však vím, kšefty se jen točily, tys byl spokojený a já ti strašně moc fandila, obdivovala tě a byla na tebe hrdá.
Jenomže pak se to všechno zvrtlo, viď, Jozífku? Víš, že vlastně ani nevím, co bylo prvotní příčinou? Vždyť tys mi to neřeknul. Dlouho jsi mi nechtěl říct, že už nejsme na výsluní, dlouho jsi nedokázal přiznat, že to jde s firmou z kopce a že ses zadlužil. Pořád ses tvářil jako king, pořád ses snažil, abych já mělo všechno, nač si dokážu vzpomenout a Pepíček dostával vždycky jen to nejlepší. Pak to šlo z kopce dál a dál, ty už jsi to nedokázal před nikým hrát, začal jsi pít, postupně chlastat víc a víc.
Pamatuješ Jozífku, jak jsi mě tehdy strašně seřval? Přitáhnul jsi domů pozdě v noci pořádně pod párou, já na tebe čekala, třásla se strachem, že se ti něco stalo, když jsi mi nebral telefon a tys mi pak vyčetl, jaká jsem špatná ženská. Jak neumím vařit, postarat se o domácnost, o kluka, aby ve škole prospíval a o všechno možné další. Pamatuješ, jak jsi mi dal pár facek, pak ses nakonec sám rozbrečel a vylezlo z tebe, že jsme s prachama na dně? Tehdy jsi mi to řeknul poprvé, ale nemysli, já už dávno věděla, která bije, to každá ženská na chlapovi pozná. A víš, proč jsi na mě byl tak zlý? Potřeboval jsi sám před sebou zakrýt svoje selhání. To selhání, které jsem ti nikdy nevyčetla, ale to tys nepochopil. Stejně jako jsi nepochopil, že mi nikdy nešlo o luxus a že jeho ztráta mi byla leda tak ukradená.
Ty, velký podnikatel jsi musel najednou do práce a začít znovu makat pro jiné. I já šla dělat a Pepík už nemohl dál chodit na tu prestižní drahou školu. Mně práce nevadila, Pepík se na normální škole cítil líp, ale to tys nepřijal. Čím dál víc ses utápěl ve vlastním selhání, čím dál víc jsi chlastal. Pamatuješ, jak jsem tě přemlouvala, prosila na kolenou, abys toho nechal? Pamatuješ, jak jsi mi to snad stokrát slíbil, chvilku ses držel, abys nakonec spadnul ještě hloubš?
Pamatuješ, Jozífku, jak ses postupně prochlastal až k rakovině, jak ses mi ztrácel před očima a jak jsem byla nešťastná? Ano, býval jsi na mě zlý a hrubý, ale já byla stále s tebou. Než abych se na tebe vykašlala a nechala tě chcípnout, pořád jsem v tobě viděla toho chlapa, kterým jsi kdysi na začátku býval. Milovala jsem tě, a když jsem viděla, jak se tvé dny krátí, na jedné straně jsem věděla, že tvoje smrt mi bude úlevou a na druhé straně jsem si nedokázala představit, že o tebe přijdu.
Pamatuješ, Jozífku, jak jsi mě naposled dokázal vnímat, když jsem za tebou byla v nemocnici těsně před tím, než se ti milosrdně zastřela mysl? Mluvila jsem na tebe a ty jsi mi odpovídal ne hlasem, ale očima. Vím, co jsi mi jimi říkal a já v tu chvíli pochopila, že i ty jsi mě navzdory vší své zlobě měl až do posledních chvil rád, akorát už jsi mi to nedával znát. Pochopila jsem tě, byla ti vděčná za vše dávné dobré a krásné, a odpustila ti to ostatní.
Jestli mě, Jozífku, odněkud pozoruješ, tak teď vidíš, jak tady sedím na terase penzionu a ve svých pětapadesáti si připadám o třicet let starší. Spoustu jsi mi v našem společném životě dal a ještě víc jsi mi toho vzal. Často si připadám jako stará bába, která by se měla už tak akorát chystat za tebou. Ale když vidím dění kolem sebe, třeba ty cyklisty s malým klukem, támhle ten mladý zamilovaný pár nebo tady tu partičku lidí mého věku, jak se vesele baví...
Jozífku, ty jsi mi konečně umřel a vysvobodil tak sebe i mě z našeho společného trápení. Promiň, Jozífku, nezlob se na mě, ale já ještě potřebuju žít a jít dál...
Jan Pražák
Zrádný tajuplný úplněk
Máte rádi Měsíc? Já tedy rozhodně ano. On totiž není jen strohým kamenným nebeským tělesem, je přímo romantickou osobností, která po staletí inspiruje generace umělců k jejich tvorbě, i obyčejné lidi k potěše a zamyšlení.
Jan Pražák
Záhadná podoba lidí a jejich zvířat
„Teda, tobě to sluší, ty seš ale kočka!“ Kteroupak ženu by nepotěšila taková upřímně myšlená věta. Nejen přitažlivého vzhledu, ale i pozitivních povahových vlastností lze snadno dosáhnout netoliko u žen, ale i u mužů.
Jan Pražák
Jak byla Maruška za zlodějku
„Je ti jasné, že sedíš u jednoho stolu se zlodějkou a měl by sis ohlídat věci, abych ti něco neukradla? Musíš počítat i s tím, že ti udělám ostudu, přijdou si sem pro mě a odvedou mě v poutech před zraky celého osazenstva.“
Jan Pražák
Ženské zásadně nebiju
Jakkoli jsem možná drsňák a v dětství jsem byl pěkné kvítko, nedovedu si představit, že bych uhodil ženu. Už bych asi ani nespočítal, kolik poznámek, důtek a dvojek z chování jsem za svou prudkost dostal ve škole.
Jan Pražák
Nepřekážej v těch dveřích, proboha!
Taky jste si všimli, jak se poslední dobou kdekdo postaví do dveří v hromadné dopravě a vůbec ho nezajímá, že by snad ostatní lidé chtěli vystoupit nebo nastoupit? Možná je to nějaká nová móda a kdo nepřekáží, není in.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Nizozemec si na zahradě postavil hrad, jeho interiér láká turisty z celého světa
Šestasedmdesátiletý Nizozemec Gerry Halman si na své zahradě postavil pětipatrový hrad. V...
Poštovní známka po bagetě i voní. Francie uctila symbol gastronomie
Francouzská pošta představila novou známku s obrázkem bagety převázané stužkou v barvách trikolory....
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 2136
- Celková karma 28,89
- Průměrná čtenost 1298x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.