Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Nemravnosti a sprosťárničky

„Každopádně má být obrácený dolů,“ tvrdila paní kněžna, když se v zámecké zahradě dohadovala s babičkou, jakým směrem by měl ukazovat ten malý kousek, který se ulomil ze sochy Amorka.

Moudrá a zkušená babička oponovala, že rozhodně musí ukazovat nahoru a své tvrzení dokládala slovy: „Všechny tyto věci, které jsem kdy v životě na vlastní oči viděla, směřovaly vždy vzhůru.“ Šťastná to žena.

Takovými veledůležitými záležitostmi jsme se bavili jako puberťáci. Když jsme se v devátém ročníku základní školy v literatuře učili o českých velikánech, tak kluk, který spontánně zastával roli baviče třídy, přišel s informací, že Božena Němcová, Karel Jaromír Erben a Jaroslav Vrchlický uzavřeli sázku. Prý se po několika sklenkách dobrého vína vsadili, kdo z nich vytvoří nejkošilatější verzi některého ze svých děl. Vůbec nám tehdy nevadilo a pravděpodobně ani nedošlo, že něco takového nebylo možné, protože Božena Němcová zemřela v době, kdy bylo Jaroslavu Vrchlickému teprve devět let. S nezvyklou literární pílí jsme se začali pídit po nemravném Rytíři Smilovi, přisprostlém Vodníkovi a poněkud odvážnější Babičce. Z té si do dnešních dní pamatuji ten úryvek, uvedený v perexu.

Ukázalo se, že verše Jaroslava Vrchlického byly v té době přímo nadčasové. Jeho neohrožený rytíř Smil se v básni věnoval činnosti, na níž se tehdy pohlíželo s odsudkem, ale která je dnes doporučovaná mnohými sexuology nejen pro odstranění nežádoucího přetlaku, ale též jako zpestření partnerského soužití, pokud ji oba dělají současně. Tedy autoerotice (pozor, nezaměňovat s obyčejnou souloží v automobilu).

Vylepšenou verzi Erbenova Vodníka ze slavné Kytice jsme měli k dispozici prakticky celou, a tak z ní zde mohu uvést úryvek, který mi utkvěl v paměti. Jen pro ochranu útlocitných, stydlivých a prudérních čtenářů vypípám některé výrazy. Ti ostatní si je bezpochyby snadno domyslí:

Ráno, raníčko panna vstala,
prádlo si v uzel zavázala.
„Půjdu, matičko, k jezeru,
parádně se tam vys...píp.“

Ach nechoď, nechoď na jezero,
zůstaň dnes doma, moje dcero,
vodníkovi tam stojí pé...píp.

První šáteček namočila,
tu se s ní lávka prolomila.
Zavířilo se v hlubině
a po mladičké dívčině
zůstalo jenom kombiné.

Vyvalily se vlny zdola,
ukázala se prd...píp holá
a na topole podle skal
zelený mužík vilně zamlaskal.

Tohle jsme si potichoučku četli pod lavicí, zatímco se nám češtinářka snažila vpravit do hlavy nějakou sice bezesporu slavnou, ale zároveň naprosto nudnou báseň od jakéhosi autora, který nesahal Erbenovi ani po kolena. Jenže si bohužel všimla, že nedáváme pozor a tu zakázanou literaturu nám dokázala bleskurychle sebrat dřív, než jsme ji stačili stopit do tašky. Jakkoli to byla vzdělaná dáma, neměla pro náš čerstvě se rodící literární jemnocit pochopení. Promptně zahájila křížový výslech, v němž se bavič třídy pod tíží slovní tortury přiznal k přinesení onoho samizdatu, za což byl odměněn nikoli pochvalou, nýbrž třídní důtkou.

Puberta s léty pokročila a my se najednou na gymplu ocitli tváří v tvář písemce ze složitých matematických vzorců. Místo toho, abychom si o přestávce procvičovali ty nejzáludnější příklady, prohlíželi jsme si pozoruhodný výtvor nadaného studenta, říkejme mu třeba Vonásek (dle písně Studentská halenka).

Pro snazší pochopení jeho jinotajného matematického výrazu jen uvedu, že zlomek je třeba číst nikoli jako „lomeno,“ ale jako „ku.“ A mocniny se čtou „na,“ tedy například celý výraz končí „na pí.“ Vzhledem k tomu, že onen mladý nadějný matematický genius Vonásek pocházel z Ostravy, vyslovoval poslední tři slabiky krátce a pro lepší čitelnost svého výtvoru je spojil dohromady. Inu, posuďte sami:

„Vonásku, vy máte tahák? Takový vzorný žák, to bych si o vás nepomyslela!“ Vonásek s lehkostí sobě vlastní řešil příklady opsané z tabule a přitom si vůbec neuvědomil, že ten svůj ne zcela korektní vzorec pozapomněl uklidit do lavice. Paní profesorka matematiky byla sice krásná a malebně prsatá, ale přísná a taháky nemilosrdně trestala nedostatečnými.

V tomto případě se však zachovala natolik překvapivě, že si u nás kluků vysloužila obrovské uznání. Podívala se na ten prazvláštní výtvor, zlomek vteřiny váhala a pak své neodolatelné obočí vystřelila až někam ke stropu. Udělala grimasu, jíž většina třídy vyhodnotila jako zamračení a jen pár nejvnímavějších studentů v ní postřehlo krátké nenápadné uchichtnutí. Poté inkriminovaný papír roztrhala na miniaturní kousíčky (dnes by se řeklo, že jej rozložila na nanočástice) a Vonáskovi dala z písemky jedničku. On jediný totiž na rozdíl od nás ostatních vyřešil všechny příklady správně a paní profesorka logicky usoudila, že mu ten poněkud zvláštní vzorec v žádném případě nemohl posloužit jako tahák.

„Sine labore non est panis in ore.“ Jedna ze tříd našeho středoškolského vzdělávacího ústavu byla humanitně zaměřená a navštěvoval ji i náš kamarád Lukáš. Toho času probírali latinské citáty, tento se běžně překládá jako: „bez práce nejsou koláče.“ Lukáš známý svým slovíčkařením však tvrdil, že jeho doslovný překlad je poněkud jiný, totiž: „bez práce není chlebu v ústech.“

O humanitně nadaných lidech se říká, že si rádi hrají se zajímavými texty a nejinak tomu bylo i v Lukášově třídě. Žáci po kratší poradě začali soutěžit, kterému z nich se nejlépe podaří u tabule vyslovit slovo „panis“ s pozměněnou první samohláskou co nejvíc do „e“ tak, aby to všichni slyšeli, ale aby si toho kantor nevšiml. Doslovný překlad by totiž touto záměnou nabyl úplně jiného významu a v ústech by se místo chleba rázem ocitl naprosto odlišný předmět.

Kantor to pochopitelně poznal, leč zareagoval tak, jak se na zkušeného a léty prověřeného učitele patří. O následující hodině latiny se ve třídě objevil pan Alois, tedy kostlivec vypůjčený od kolegy z kabinetu biologie. A studenti se tak trochu nad rámec osnov museli naučit latinské názvy několika největších kostí. Kantor to odůvodnil tvrzením, že když je ta lidská anatomie tolik přitahuje, tak jim dá prostor k jejímu bližšímu poznání. Dodnes si pamatuji, jak tehdy Lukáš večer v hospodě zkoumal spolužaččino předloktí a opakoval si: „Ulna - kost loketní, radius - kost vřetenní.“ Už se nám však bohužel nepodařilo zjistit, zda po opuštění restauračního zařízení došlo ze strany Lukáše i na průzkum spolužaččiny os pubis, tedy kosti stydké, podkládající dno pánevní.

Autor: Jan Pražák | sobota 14.1.2023 7:07 | karma článku: 30,99 | přečteno: 1119x
  • Další články autora

Jan Pražák

Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti

„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.

18.4.2024 v 14:23 | Karma: 25,65 | Přečteno: 821x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Zpověď dominantního muže

Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.

15.4.2024 v 14:31 | Karma: 23,62 | Přečteno: 871x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Příběh bisexuální ženy

„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.

12.4.2024 v 15:15 | Karma: 25,19 | Přečteno: 927x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Hrátky s krásnou dámou

Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.

9.4.2024 v 14:34 | Karma: 30,23 | Přečteno: 2395x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Frajeři na silnicích

„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.

6.4.2024 v 7:07 | Karma: 35,97 | Přečteno: 2678x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Já ti to do smrti neodpustím, táto!

V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.

3.4.2024 v 14:34 | Karma: 32,15 | Přečteno: 1383x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Pán už ten páreček nebude jíst?

Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.

31.3.2024 v 7:07 | Karma: 29,28 | Přečteno: 1287x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma: 40,22 | Přečteno: 7861x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Máte rádi českou klasiku?

Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.

25.3.2024 v 14:34 | Karma: 27,87 | Přečteno: 906x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní

„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.

22.3.2024 v 14:34 | Karma: 26,98 | Přečteno: 1115x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Jak jsem prchl z postele do skříně

Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.

19.3.2024 v 14:34 | Karma: 28,30 | Přečteno: 957x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami

„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.

16.3.2024 v 7:07 | Karma: 28,09 | Přečteno: 892x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov

„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.

13.3.2024 v 14:34 | Karma: 28,85 | Přečteno: 1117x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Rozruch na dámském WC

„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.

10.3.2024 v 7:07 | Karma: 38,21 | Přečteno: 5025x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň

Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.

7.3.2024 v 14:34 | Karma: 38,33 | Přečteno: 6612x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Desatero kočičích přikázání

Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.

4.3.2024 v 14:34 | Karma: 27,38 | Přečteno: 1070x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Pražák

Taky živíte svého důchodce?

Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.

1.3.2024 v 14:34 | Karma: 43,88 | Přečteno: 5226x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Malá zvědavka v pekařství

Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.

26.2.2024 v 14:34 | Karma: 32,57 | Přečteno: 1207x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!

Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!

23.2.2024 v 14:34 | Karma: 25,35 | Přečteno: 1004x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Pražák

Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi

„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“

20.2.2024 v 14:34 | Karma: 27,73 | Přečteno: 1082x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 2126
  • Celková karma 31,22
  • Průměrná čtenost 1304x
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.