Však budeš taky jednou starej!
Bylo pozdní odpoledne žhavého červnového dne, já cestou z práce čekal na tramvaj a těšil jsem se domů, kde si hned po příchodu hodím příjemnou chladivou sprchu. Vedle zastávky byl stánek, ve kterém se krom cigaret prodávají všemožné drobnosti, tramvaj dlouho nejela a já si krátil čas pozorováním nakupujících. Pán středního věku s placatou čepicí na hlavě strčil do kapsy krabičku cigaret a zmizel v horku. V menším odstupu za ním stál stařeček, mohlo mu být tak osmdesát. Opřel se o svou hůlku, chystal se postoupit k okénku stánku, když v tu ránu se odkudsi přihrnul mladý muž v ušmudlaných montérkách, předběhl ho a křiknul na prodavačku: „Placatku rumu!“
„Pane, nepředbíhejte, je tady fronta,“ zaprotestoval proti ušmudlancovu náhlému vpádu stařeček s hůlkou. Maličko couvnul a na dotvrzení svých slov udělal volnou rukou gesto za sebe, kde čekalo pár dalších lidí, až na ně přijde řada.
Nicméně ušmudlanec byl jiného názoru, nějaká fronta ho nezajímala, a tak se vůči stařečkovi ohradil způsobem sobě vlastním: „Drž hubu, dědku plesnivej, pospíchám do práce!“
Stařeček byl možná na podobné chování zvyklý, a tak jen s mírným překvapením maličko pozdvihl obočí a ohradil se vůči ušmudlanci svým stále mírným tónem: „Ale předběhnout několik lidí není slušné.“
„Chceš dostat do držky?“ Přitlačil na pilu ušmudlanec a byl-li brunátný ve tváři už před tím, teď vypadal jako rak čerstvě vytažený z vroucí vody. A na dotvrzení svých slov zahrozil stařečkovi pěstí.
„Nic si z toho nedělejte, pane,“ špitla mladá dlouhovlasá dívka, stojící za stařečkem ve zřejmé snaze napadeného pána uchlácholit.
Ten však zjevně žádné chlácholení nepotřeboval. Ironicky se usmál a promluvil na učmudlancovu adresu hlasem, který byl natolik tichý, aby svědčil o tom, že stařečka jen tak něco nevyvede z míry, ale zároveň dost hlasitý, abychom ho slyšeli všichni přítomní: „Však taky budeš jednou starej, chlapče. Až se ti bude motat hlava z horka, ty nebudeš moct a vystartuje na tebe nějakej mladej hulvát, tak si na tuhle dnešní chvíli vzpomeneš, to ti garantuju.“
Stařečkova slova zapůsobila na ušmudlance jako vosí bodnutí, vyštěknul na něj nepublikovatelné synonymum pro pánské přirození, sbalil placatici rumu, z gusta si odplivnul a odspěchal. Podle svých předešlých slov prý do práce, i když popravdě řečeno, sám si nedovedu představit v jaké firmě je pracovní náplní konzumace tvrdého alkoholu.
„Pane, nepotřebujete nějak pomoct?“ Ozvala se starostlivě dlouhovláska za stařečkem.
„Ne, slečno, děkuji, jste hodná,“ odpověděl jí tázaný s úsměvem tentokrát už nikoli ironickým, nýbrž veskrze vstřícným. Konečně pokročil až k okénku, zakoupil sobě petku čisté vody, za pomocí hůlky poodešel do stínu a tam se s ledovým klidem úlevně napil. Jestli byla voda v lahvi též ledová, to nám všem zúčastněným zůstalo bohužel utajeno.
Po žhavé cestě tramvají, chvilkovém ochlazení v metru a poté dalším náporu vedra v příměstském autobusu jsem konečně dorazil domů do té vytoužené sprchy. Nechal jsem na sebe dopadat kapičky chladivé vody, které krom potu dokázaly smýt i mé rozhořčení nad chováním mladého hulváta vůči stařečkovi, který se ho dovolil napomenout. V duchu jsem ocenil duchapřítomnost a odvahu toho pána s hůlkou, člověka z generace, jíž vděčíme za své životy nejen my ostatní, ale též onen neomalený ušmudlanec, který též jednou na vlastní kůži zakusí, co obnáší stáří. Ne všichni staří lidé se dokážou ohradit proti hulvátství tak jako stařeček s hůlkou a možná právě tenhle ušmudlanec bude jednoho dne vděčný, až se ho podobně jako ta dlouhovlasá dívka zastane někdo z budoucích mladých.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
Jan Pražák
Jak jsem se pohádal s umělou inteligencí
„Co je to za vymyšlenost? Co to vyvádíš?“ Taky se vám stává, že si povídáte s věcmi, když vás něčím naštvou? Já tyhle věty adresoval svému počítači, když se po poslední aktualizaci začal chovat divně a spousta věcí byla jinak.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2125
- Celková karma 31,33
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.