Letošní Euro naposledy v národních barvách
Vše začalo celkem nenápadně před časem u mnohem méně rozšířeného sportu, než jakým je fotbal, konkrétně u šachů. V lokálním turnaji ve francouzském Lionu rozdrtil v osmi tazích domorodý šachista bílé pleti černošského přistěhovalce z Afriky, a aby toho nebylo málo, vítěz hrál bílými figurami, zatímco poražený černými. Imigrant nedokázal nést svou prohru sportovně, vztekle srazil na zem a rozdupal bílého pěšce, kterým dostal mat. Zahrozil pěstí na vítěze, otočil se, celý říčný vyběhl z šachové herny a hned začerstva si utíkal stěžovat místní pobočce organizace na ochranu práv menšin. Není známo, zda cestou pokořil světový rekord v běhu na půl míle, je však jisté, že si hořce stěžoval na diskriminaci a vehementně se dožadoval nápravy.
Místní pobočka organizace na ochranu práv menšin začala konat, stížnost patřičně nafoukla a předala ji pobočce regionální. Tím byl odstartován, celý řetězec událostí, na jehož počátku byla nevýznamná drtivá porážka nezkušeného hráče tmavé pleti a na konci celofrancouzsky platná regule, týkající se přípustných barev šachových figurek. Klasická kombinace černé a bílé byla vyloučena. Stejně neslavně dopadly varianty stylových tmavě a světle hnědých, ve dřevě vyvedených, včetně podobných nuancí, které by byť vzdáleně připomínaly zbarvení pleti nějaké národnostní menšiny. Padl i návrh, že by příslušník většinové skupiny obyvatel nesměl porazit nikoho z menšiny, ale ten byl zamítnut s odůvodněním, že hra v šachy by pozbyla svůj smysl. Nakonec to dopadlo tak, že francouzští šachisté mohou hrát pouze neutrálními modrými figurkami proti neutrálním zeleným, barvu mezi ně rozděluje los, a pokud je jeden z hráčů příslušníkem menšiny, pokaždé začíná bez ohledu na to, zda si vylosoval modré nebo zelené.
Netrvalo dlouho a lidskoprávní organizace po celém světě začaly prohlašovat, že když se ve Francii mohou hrát korektní šachy, musí se korektnost globálně promítnout též do daleko významnějších sportů, v prví řadě do fotbalu. K tomuto účelu bylo urychleně svoláno plenární zasedání lidskoprávních organizací do Londýna.
Prvním návrhem v Londýně bylo převzít francouzskou šachovou barevnou kombinaci a stanovit, že v každém mezinárodním fotbalovém utkání proti sobě nastoupí mužstvo v modrých dresech včetně štulpen a kopaček proti mužstvu v zelených dresech, též včetně štulpen a kopaček. Ačkoli bylo jednání tajné, unikly z něj informace, které se dostaly k ekologickým aktivistům. Ti těsně před finálním rozhodnutím zablokovali sál a požadovali náhradu zelené barvy za jinou, případně dodatek, že zelený tým musí pokaždé vyhrát. Moudří členové předsednictva, složeného z vedení lidskoprávních organizací z celého světa, chtěli nejprve vyhovět druhé podmínce, tedy bezpodmínečnému vyhrávání zelených, ale plénum je hloupě přehlasovalo, a tak bylo nutno zvolit místo zelené jinou barvu.
Vyvstala otázka kterou a s ní obava, že proti jakékoli barvě by se mohla vzedmout další vlna odporu. Jednání bylo tudíž odročeno na další den. Jeden s členů předsednictva se ve snaze poznat krásu londýnských hospůdek poněkud více občerstvil svrchně kvašeným pivem, až se mu z toho v noci dělaly různobarevné čáry před očima. Inspirován svým stavem navrhl hned ráno, aby byly budoucí fotbalové dresy národních mužstev vyvedeny v mnohabarevných pruzích. Návrh byl vyslechnut s povděkem a s ulehčením, už, už měl naději na hladké projití hlasováním, avšak opět byl na poslední chvíli smeten ze stolu. Jedna členka kontrolního výboru s právem veta byla totiž krom své funkce v americké organizaci na ochranu práv menšin též předsedkyní bostonské pobočky hnutí LGBTQIA+. Prohlásila, že, cituji: „mnohobarevně pruhované dresy hráčů hloupého fotbalu (stupid socker) by byly urážkou duhové vlajky, reprezentující spravedlivý boj za sexuální svobodu.“ Konec citace. A to byl definitivní pohřeb nadějné myšlenky vyznavače londýnských ejlů.
Nebudu vás již dlouho zdržovat, plenární zasedání se protáhlo na čtyři dny, byla vznesena a vzápětí zamítnuta řada dalších návrhů, například takový aby fotbalisté hráli do půl těla nazí s natištěnou mezinárodní poznávací značkou své země na hrudi a na zádech. Nakonec bylo rozhodnuto a definitivně odhlasováno, že všechna další mezinárodní fotbalová utkání po skončení Eura 2021 budou odehrána v dresech černobílých. Každý tým bude disponovat dvěma sadami dresů, štulpen a kopaček, přičemž jedna sada bude mít svislé pruhy a druhá vodorovné. Barvy musejí být čistě bílé a čistě černé, jakékoli, byť drobné odstíny nebudou přípustné. Dané budou i šířky, po menší roztržce mezi vyznavači metrické a palcové soustavy bylo určeno, že pruhy na dresech musejí být široké pět centimetrů, na štulpnách tři a na kopačkách jeden. O přidělení svislých či vodorovných pruhů soupeřícím mužstvům bude rozhodnuto vždy bezprostředně před utkáním, aby se zabránilo případnému taktizování a spekulacím.
Toto moderní a veskrze korektní rozhodnutí bylo následně předáno mezinárodní federaci fotbalových asociací FIFA, která ho přijala s povděkem, bez jakýchkoli výhrad a zavázala se, že ho do roka prosadí i do klubových utkání bez ohledu na to, zda budou hrána v domácích ligách, v mezinárodních soutěžích nebo zda půjde o pouhá přípravná či přátelská střetnutí.
Ať už to bude jakkoli, moc držím palce našim borcům a nám všem, aby to tentokrát na Euru parádně vyšlo našim národním barvám. A do budoucna ať si tu naší českou bílou, červenou a modrou pevně držíme nejen ve fotbale v našich srdcích.
Jan Pražák
Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti
„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2126
- Celková karma 31,00
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.