Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Ustrašená holka

Včera odpoledne o půl páté mi zazvonil telefon, byla to Maruška: „Honzo, chodíš do práce nebo jsi skončil na home office? Já pořád chodím, a jestli by tě to nezdrželo, dala bych si s tebou na dálku kafe, potřebuju ti něco říct.“

„Maruško, taky chodím a na rozdíl od tebe dojíždím přes hranice okresu,“ odpověděl jsem té krásné plnoštíhlé dámě. „Zrovna jsem to tu chtěl pro dnešek zabalit, ale rád budu obdivovat aspoň tvůj hlas, když už si spolu nemůžeme nikam zajít. Počkej pět minut, já si to kafe uvařím a pak ti zavolám zpátky.

Tak jsme tedy s Maruškou místo příjemného posezení v cukrárně nad kouřícím turkem a lahodným zákuskem kafrali po telefonu z kanceláře do kanceláře. Skočil jsem do kuchyňky, vrátil se plným šálkem, postavil ho před čerstvě vypnutý počítač a cinknul zpátky Marušce. Uslyšel jsem tiché usrknutí a pak už jen její melodický hlas.

***

Honzo, Mirku asi neznáš, viď? Je to moje kolegyně a zároveň kamarádka, padesátiletá kočka, co žije sama poblíž smíchovského nádraží a syna s rodinou má někde na Kolínsku. Vždycky to byla taková veselá kopa a starostlivá babička, za mladýma jezdila snad každý víkend. Navařila jim, k tomu upekla něco sladkého, vyrážela hned v pátek odpoledne a vracívala se až v neděli večer. Někdy dokonce přijela až v pondělí ráno rovnou sem do práce.

Jenomže, Honzo, pak přišla doba covidová, která z té příjemné a milé holky udělala doslova ustrašenou hromádku neštěstí. Ona se totiž začala bát, ne o sebe, aby sis nemyslel, ale o svoje okolí, hlavně o ty mladé. „Maruško, já za nimi nemůžu jet, co když to v sobě mám a nevím o tom, ještě bych je nakazila. A přitom si nedovedeš představit, jak se mi po nich stýská,“ říkávala mi pokaždé, když jsem se jí zeptala, jestli byla u mladých. Po firmě chodila jedině v roušce, i když to někteří jiní nedodržovali a na respirátor přešla ještě dřív, než jsme to tady začali mít povinné. Každého od sebe odháněla a i se mnou se bavila leda tak přes celou kancelář. Když jsem se jí ptala, jestli to zbytečně nepřehání, tak jen mávla rukou a odpověděla: „Holka, na mně přece nezáleží, ale strašně bych si vyčítala, kdyby byl kvůli mně někdo nemocný nebo nedej bože umřel.“

Když se začaly prodávat testy na protilátky, tak si jich koupila celou sadu, ale moc jim nevěřila, tvrdila, že nejsou spolehlivé. Občas, tak jednou za měsíc nebo za dva, dala na moje naléhání a samozřejmě po otestování vyrazila za mladými. Po návratu byla vždy několik dní jak na trní, jestli jim to tam přece jen nezavlekla. Uzavřela se sama do sebe a krom nejnutnějších nákupů skoro nechodila ven. Náš šéf dobře věděl, že ji tady potřebuje mít, a tak jí dokonce dal samostatnou kancelář, jinak by ji sem nedostal.

„Maruško, mně už z toho šibe, říkávala mi teď k posledku, „jestli se to konečně neotočí k lepšímu, tak se z toho dočista zblázním. A ty se na mě budeš jezdit koukat do Bohnic přes zavřené okno.“ Vidíš, Honzo, to byl jediný humor, který Mirce ještě zbyl.

A teď si představ, Honzo, že v úterý k večeru, když už byla firma prázdná a já se oblíkala domů, mi tahle nešťastná hodná holka znenadání vrazila do kanceláře. Neměla respirátor, dokonce ani roušku, zato byla celá rozparáděná. V ruce držela poloprázdnou flašku rumu, oči jí svítily jak dvě lucerny na nábřeží, a jak mě viděla, dala se do zpěvu: „Já se na to vyse, vyse, já se na to vydělám.“ Pak na mě zaostřila pohled a přešla do klasiky: „Má roztomilá Máruško, vem mě s sebou na lůžko, má roztomilá Máruško, vem mě s sebou spát...“ Přihnala se až ke mně, vzala mě okolo ramen a spustila: „Holka hnědooká, nesedávej u potoka a udělal mi radost. Napij se se mnou, dej si pořádnýho loka, ať spláchneme toho mizernýho vira.“ Ještě mi tam takhle chvíli dováděla, ale pak najednou, jako když otočíš vypínačem, žuchla si mi do pracovního křesla a začaly se jí klížit oči.

Honzo, já byla napřed z Mirky v šoku, takhle rozjetou jsem ji nikdy neviděla, vždyť ona normálně skoro vůbec nepila alkohol. Ale pak jsem si uvědomila, že se jí vlastně vůbec nedivím. Byla z toho všeho psychicky na dně a podle mýho je jedna pořádná opice ještě o moc lepší, než kdyby si třeba vzala nějaké prášky. Tak jsem jí nějak posbírala a odvedla, no, chvílema spíš odvlekla až k ní domů. Tam jsem ji jako malou holku uložila do postele, ani jsem nemusela dlouho čekat, než usne a vypadla jsem.

Druhý den ve středu ke mně hned ráno přišla Mirka do kanceláře. Měla zarudlé oči a já ti, Honzo, nevím, jestli víc od toho rumu nebo od pláče. Začala se mi pořád dokola omlouvat za to, co provedla, bála se, co že si teď jako o ní pomyslím. A pak mi doslova řekla: „Víš, Maruško, vnuk si zlomil ruku a já se konečně rozhodla, že to risknu a za mladými pojedu. Chtěla jsem si vzít dovolenou a být tam s nimi aspoň týden, abych jim pomohla, ale teď zavřeli okresy a já už tam ani nesmím. Byla jsem z toho tak nešťastná, že jsem skončila u toho rumu. Maruško, prosím tě, promiň, vždyť já na takový pití nejsem vůbec zvyklá.“

Honzo, znáš mě a víš, že když se naštvu, tak dokážu být rázná. Já se v tu chvíli rozhodla, že Mirku k těm jejím mladým prostě dostrkám. Řekla jsem jí, ať si zas udělá test, aby měla jistotu a nemusela se bát, napíše prohlášení o péči, aby mohla z Prahy, a od čtvrtka si vezme dovolenou klidně na celý příští týden. A hlavně ať vyrazí.

Nevím, Honzo, jestli byla Mirka ještě po té opici nějaká vláčná, ale můžu ti říct, že mě poslechla do puntíku. Sesmolily jsme spolu to její prohlášení, test si udělala před mýma očima, a pak mi celá šťastná oznámila, že jí šéf bez problémů kývnul na tu dovolenou. On je uznalej člověk, nemohl si nevšimnout, jaká byla Mirka poslední dobou špatná, a muselo mu být jasné, že si od toho všeho potřebuje na chvíli odpočinout. Dneska v poledne mi Mirka volala, že už je u mladých, jsou strašně rádi, že přijela a že u nich může zůstat tak dlouho.

No a já, Honzo, já jsem ti musela zavolat a celé to prostě vyklopit, tak se na mě nezlob, jestli jsem tě zdržela.

***

Maruška v telefonu zmlkla, já byl dojatý a nevěděl, co jí na to mám říct. Srknul jsem si zbytku kávy a zmohl se na jediné: „Maruško, fakt škoda, že spolu nemůžeme do cukrárny, za tohle svoje velký zlatý srdce by sis zasloužila pořádnej větrník, a to si piš, že ho u mě máš schovanej. Vytáhnu tě na něj, jakmile to bude jen trochu možný.“

„Honzo ses nenapravitelnej a vůbec nebereš ohledy na moje kila. Přeháníš, tohle by přece udělal každej a počítej s tím, že si tu Mirku ještě ohlídám, aby byla v pohodě,“ bránila se Maruška naoko rozzlobeně a mě jen mrzelo, že tentokrát nevidím šibalské plamínky v jejích hlubokých hnědých očích.

Autor: Jan Pražák | pátek 5.3.2021 14:36 | karma článku: 28,44 | přečteno: 1094x
  • Další články autora

Jan Pražák

Heleno, hledej!

„Tak copak si dáte?“ Zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme se sobotního podvečera usadili se Soňou k restauračnímu stolu za účelem doplnění sil po odpoledním courání nezvykle chladnými ulicemi města.

24.4.2024 v 14:34 | Karma: 23,18 | Přečteno: 351x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Věř svým očím

„Promiň, Marku, já s tebou na to kafe fakt nemůžu jít. Musím do zítřka opravit písemky za celou třídu, ještě jsem s tím ani nezačala a už tak u toho budu sedět do noci. Tak se na mě nezlob, prosím.“

21.4.2024 v 7:07 | Karma: 27,47 | Přečteno: 771x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti

„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.

18.4.2024 v 14:23 | Karma: 27,59 | Přečteno: 984x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Zpověď dominantního muže

Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.

15.4.2024 v 14:31 | Karma: 23,95 | Přečteno: 935x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Příběh bisexuální ženy

„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.

12.4.2024 v 15:15 | Karma: 25,46 | Přečteno: 949x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy

25. dubna 2024

Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...

Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu

25. dubna 2024

Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...

Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury

25. dubna 2024

Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...

Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha

24. dubna 2024  22:47

Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...

Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO
Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO

Každý den po celý tento týden můžete vyhrávat jedinečné dárky od značky BEBELO.

  • Počet článků 2128
  • Celková karma 31,19
  • Průměrná čtenost 1303x
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.