Blogera roku jsem ve skutečnosti vyhrál já!
Napřed vám však převyprávím krátkou příhodu svých známých Marušky s Frantou, která jako by se odehrála podle scénáře jednoho starýho vtipu. Franta je bezva chlap, spolehlivej a kamarádskej, ale má jednu drobnou vadu. No, nevím, jestli je to vada, možná spíš jen taková vlastnost, je děsně ctižádostivej až ješitnej, zkrátka musí bejt pořád první nebo aspoň na bedně.
Toho rána se Franta se svým sousedem Karlem chystal na pingpongovej turnaj a doma se před Maruškou kasal, jak je nadupanej a že to má rozhodně v kapse. Nu a po návratu domů se u nich odehrála následující scénka:
Franta přišel, začenichal řízky, prohlásil, že má hlad jako vlk, ale tvářil se přitom dost rozpačitě, a tak ho Maruška trochu škodolibě popíchla: „Tak co, jak jsi dopadnul?“
On se na chvilku zarazil, zaváhal, pak ho něco napadlo a pochlubil se s hranou skromností v hlase: „No, na to, jak jsem byl ještě vyřízenej z toho malování u tvojí mámy, jsem byl dneska fakt dobrej.“
„Vážně? Vyhráls?“
„To sice asi zase tak úplně ne, ale představ si, že jsem byl druhej. Jakože stříbro, rozumíš, Maruško?“
„No, tak to jsi docela borec, dostaneš řízek navíc,“ snažila se ho Maruška poplácat po zádech. „A co Karel, hráli jste proti sobě?“
Franta zaváhal, uhnul před Maruščinou rukou a zamyslel se: „Hm, Karel... Karel... Ono mu to dneska moc nešlo, radši o tom ani před ním nemluv, jó? Nakonec chudák skončil předposlední.“
Marušce se něco nezdálo, věděla, že Karel je v pinčesu lepší než ten její. Jak Frantu zná, tak jí to začalo docházet a řekla si, že se mu aspoň trochu symbolicky pomstí za tu zacákanou maminčinu chalupu. Dala ruce v bok a vychutnala si ho pěkně zakroucenou otázkou: „Ty, poslyš, kolik se vás tam vlastně sešlo?“
Franta rázem ztuhnul, jako by ho najednou rozbolelo břicho. Obrátil se na podpatku, zamířil k záchodu a jen tak špitnul: „Promiň, já musím, něco mi...“
„Tak kolik teda?“ Švihla za ním Maruška jakoby nic.
„Já a Karel, přeci,“ ozvalo se přidušeně ze záchodových dveří. A pak hned o poznání hlasitěji: „Žes ty zase zapomněla dát pivo včas do lednice, jak tě znám???“
Dlužno přiznat, že tohle drobné a možná tak trochu nefér pošťuchování Marušce stačilo. Ve skutečnosti byla ráda, že Franta obětoval celé dva dovolenkové dny ufuněné dřině malování u maminky, a ten strašnej bordel, kterej u toho nadělal, vzala jako nutnou daň. Řízků nakonec dostal dvojitou porci, dvanáctka byla řízná a správně vychlazená, a o tom pingpongu už nepadlo ani slovo. Maruška totiž dobře věděla, že na něj Franta občas s Karlem „utíká,“ aby si od ní na chvilku odpočinul.
***
Nojo, ale jak to vlastně souvisí s tou mojí výhrou blogera roku? Poslední místo ve finále Frantovým stylem sice neokecám, ale přesto jsem vyhrál.
Tímto článkem totiž sice partyzánsky, ale naprosto oficiálně vyhlašuji za vítěze všechny ty, kteří dokážou nějakým způsobem čtenáře pozitivně oslovit. Napsat něco, co je potěší, udělá jim radost, s čím vnitřně s autorem zarezonují. Nebo se nad jeho článkem či nad ním samotným tiše usmějí, pobaví, případně rozchechtají na celé kolo. A to se občas podaří prakticky všem, nejen bednařům nebo finalistům.
Takže milí admini, myslím to vážně a teď jsem fakt zvědavej, kde seženete tolik skleněnejch íček, když jsme to ve skutečnosti vyhráli prakticky všichni.
PS: Díky za hlasy a hlavně za to, že čtete, píšete, diskutujete a že tady s mezi vámi můžu v týhle naší bezvadný partě bejt.
Jan Pražák
Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti
„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2126
- Celková karma 30,93
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.