Tragický příběh ševce a jeho ženy
Švec byl poctivý pracant, denně do noci vysedával u svého verpánku a zatloukal floky, aby si vydělal pár korun a mohl si se svou ženou pořídit potomka. Ne tak řezník, rozený vykuk, okrádal, kde jen mohl, šidil na váze, názory měnil podle potřeby a na svou manželku pořád jen řval.
Když se v městečku rozbíhala kolektivizace, řezník, ač sám živnostník, šel všem příkladem. Dobrovolně odevzdal svůj krámek na erár, aktivně se postavil na stranu komunistů a s chutí donášel na všechny, kterým se stav věcí nelíbil. Samozřejmě i na svého souseda ševce. Ševci byl zabaven majetek, dostal přísný zákaz vykonávat svoje řemeslo a pokyn vyčkat dalšího rozhodnutí.
Toho večera pršelo, na náměstí se neukázala ani noha. Pak se před ševcovým domkem kmitl stín, ťuk, ťuk na dveře, v nich se objevil neznámý chlapík. Prosil a žadonil, nechtěl se nechat odbýt. Prý, že se mu na botkce udělal žralok a jestli by mu to pan mistr tajně neopravil. Švec dlouho odmítal, že nesmí, že by měl průšvih. Jenomže šlo pouze o drobnost a neznámý tak naléhal, až se švec nakonec nechal ukecat. Netušil, že chlapík je provokatér, kterého na něj poslal sám řezník, a během chvilky mu botku opravil.
Druhého dne přijeli v nablýskaném autě dva pánové, sebrali ševce k výslechu do velkého města, ševcovou vyhodili na dlažbu a zapečetili dům. Následující trýznivé osudy ševce se už nikdo nikdy nedozvěděl, do svého městečka se nevrátil.
Ševcová lomila rukama, plakala, pobíhala po náměstí, nevěděla, kam hlavu složí. K večeru zaťukala s prosíkem na řezníkův dům, jestli by u něj mohla pár dnů pobýt. Řezník ji pozval dál.
Postupem času se po městečku začalo šuškat, jaký je řezník šikovný panáček. O řeznictví přišel a nepřišel, sice ho už nevlastní, ale soudruzi ho v něm udělali vedoucím. A vůbec na něj byli podezřele hodní, chodili si k němu pro maso a pro salám, po večerech s ním vedli tiché řeči v malé místnůstce za krámem. Lidé se ho postupně začali bát, kdo se mu odvážil postavit, buď skončil zbitý v jednom z tmavých koutů náměstí nebo dočista zmizel.
Když někdo z městečka zašel do řeznictví, aby si koupil kousek té nejhorší flaksy, která zbyla po soudruzích, uviděl, jak se za pultem činí dvě řeznice. A tak se stalo veřejným tajemstvím, že řezník má dvě ženy. Jednu tu svou původní, která už dávno věděla, že před ním nesmí ani pípnout a druhou tu nešťastnou, kterou získal po ševci.
Ano, paní ševcová byla skutečně nešťastná. Řezník ji totiž hned zkraje pohrozil, že když mu nebude ve všem po vůli, řekne soudruhům, že to byla ona, kdo tehdy přemluvil ševce, aby přes zákaz opravil tu osudnou botu. A že s ní bude amen podobně jako s jejím ševcem. A tak mu musela sloužit, jak si písknul a líhat s ním, kdy si zamanul. Nedopadlo to s ní dobře, po roce ji našli oběšenou na prádelní šňůře na půdě řeznictví. Vzala si dobrovolně život a odebrala se i se svým nenarozeným dítětem do konejšivé náruče věčnosti.
A jak to nakonec dopadlo s řezníkem? Ten ještě několik let sbíral penízky ve svém řeznictví a přitom poklonkoval soudruhům. Ale to víte, zimy v té době bývaly tuhé, a tak našel zálibu hojně se zahřívat alkoholem. Jednoho mrazivého rána si ho vzal čert. Našli ho mrtvého, jak seděl s flaškou v ruce za pultem svého řeznictví. Někteří lidé si tehdy kladli otázku, jestli ho k chlastu dohnalo jeho vlastní svědomí. Ale kdepak, mýlili se, byli naivní. Vždyť přece každý dobře ví, že takové lidské obludy žádné svědomí nemají.
Podobných příběhů s tragickým koncem se v oné zrůdné době odehrály stovky, ne-li tisíce. Nedopusťme, aby se k nám v budoucnosti vrátila totalita v jakékoli formě.
Jan Pražák
Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti
„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2126
- Celková karma 31,38
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.