Jak jsem osahával Marušce faldíky na břiše

27. 09. 2018 20:36:07
Maruška se bojí pavouků. Strašně se bojí pavouků. Stačí, aby se ta maličká osminohá potvůrka objevila ve stejné místnosti, jako je ona a už začíná být nervózní. Nedej bože, aby se k ní ten nevinný tvor přiblížil.

„Honzo, já jsem se dneska ráno doma pohádala s Frantou a teď potřebuju zaobalit nervová zakončení cukrem,“ ozvala se mi Maruška do telefonu. Má ráda sladké a tahle její věta byla v překladu pozváním po práci do cukrárny na pořádný kafe, na zákusek jak má být a k tomu nádavkem na kus řeči.

Maruška se vtěsnala do malého křesílka, přivoněla ke kouřící kávě a labužnicky si uždíbla prťavou lžičkou kousek koňakové špičky: „Víš, já měla včera narozeniny a ten můj na to dočista zapomněl. Vždyť po něm nechci žádný nákladný dárky, stačilo by, kdyby mi aspoň popřál, třeba jakože jsem to s ním tak dlouho vydržela. Ale on nic. Tak jsem to nějak skousla, nakonec se to nestalo poprvé. Ale když jsem po něm dneska ráno vlezla do koupelny, podlaha byla celá mokrá od toho jeho věčnýho cachtání a ručník zmuchlanej pod umyvadlem, tak už jsem bouchla. Jak jsem byla rozjetá, tak jsem mu vynadala do zmetků línejch a vůbec řekla věci, který si manželé normálně neříkaj.“

„Víš, Honzo,“ Maruška na chvilku zmlkla a zatvářila se, jakoby byl v té koňakové špičce schovanej kousek kyselýho citrónu. „Přešvihla jsem to. Zbytečně jsem se naštvala kvůli ňákejm pitomejm narozeninám a troše bordelu v koupelně. A teď mě to mrzí. Vždyť Franta je celkem fajn chlap, občas to se mnou taky nemá jednoduchý. A já na něj takhle. Viď, že mi to odpustí? Ty jsi přece taky mužskej, tak to musíš vědět.“

„Maruško, ty jsi taková krásná a skvělá ženská,“ začal jsem se opatrně snažit tu svou macatou kamarádku trochu konejšit. „Franta je formát, však ho znám, ten se na tebe dlouho zlobit nevydrží. Usmaž mu pořádnej telecí řízek, večer si jděte dřív lehnout a udělej mu to...“

„Honzo, proboha, koukej, pavouk!“ Ne, už jsem Marušce nestačil říct, co a jak má udělat Frantovi večer před spaním na usmířenou. Z ničeho nic se jí totiž na břiše na bělostné rozepínací halence s ozdobnými knoflíčky objevila černá tečka velikosti přerostlé špendlíkové hlavičky. A rychle si to štrádovala nahoru, zřejmě šlo o pavoučka horolezce, který se rozhodl zlézt jednu ze dvou velehor jejích ňader.

Maruška zrudla, vyskočila z křesílka a zmateně se snažila tu utíkající tečku smést ze své halenky ubrouskem na zem. Jenomže pavouček se jen tak snadno nechtěl dát. Zřejmě musel vytušit nějakou čertovinu, a tak změnil směr a vzal to pro změnu šikmo dolů. Pak asi dostal strach a aby se vyhnul tomu ubrouskovému útoku, odhodlal se ke lsti. Využil mezeru mezi dvěma ozdobnými knoflíčky a vklouzl Marušce pod halenku ve snaze ukrýt se mezi jejími roztomilými faldíky na břiše.

Tohle se Marušce nemělo stát. Zvlášť ne na veřejnosti. „Áááá, Honzo, proboha, dělej něco nebo se zblázním.“ Maruška zbledla jako stěna, zhroutila se zpátky do křesílka a začala nekoordinovaně mávat rukama do stran.

Ne, že by mě nelákalo rozepínat té nádherně barokně tvarované ženě halenku, ale za jiných okolností bych si to prostě nedovolil. Jenomže teď mi nezbylo, než pod palbou pohoršených pohledů dvou upjatých dam u vedlejšího stolku začít jednat. Třesoucími se prsty jsem na druhý pokus rozepnul Marušce jeden z ozdobných knoflíčků a začal na její hebké světlé kůži na břiše pátrat po tom maličkém vetřelci. Měl jsem štěstí, ten tvor se zřejmě unavil svým neustálým pobíháním a nechal se celkem rychle chytit. Pro jistotu a pro Maruščin klid jsem ho odnesl až k otevřenému oknu a obloukem vyhodil ven na chodník.

Maruška si zhluboka oddechla a do tváří se jí konečně začala vracet normální barva. Jenomže já to moc nevnímal, protože jsem se prostě a jednoduše styděl. Mé kamarádce se krom té normální barvy začala vracet i dobrá nálada. Všimla si mých rozpaků, zasvítila na mě svýma velkýma hnědýma očima a začala si mě dobírat: „Tak, Honzo a teď řeknu tvojí Soně, že jsi mě na veřejnosti svlíkal a osahával. Aspoň budeme dva, kdo má doma malér.“

„Víš, Maruško,“ zkoušel jsem se bránit, „tohle je ještě dobrý. Představ si, že by se ten pavouk pod tou tvou halenkou otočil a vlezl ti kousek výš.“

Maruška na mě asi tak setinu vteřiny bezvýrazně zírala. Pak nenápadně střelila pohledem k těm dvěma upjatým dámám u vedlejšího stolu. Nakonec se rozesmála smíchem, který z tlumeného zurčení lesního pramínku postupně přecházel až ke zvučnému vodopádu. „Už to mám, Honzo,“ prohlásila, jakmile se dokázala trochu uklidnit. „Už vím, co dneska večer tomu svýmu Frantovi udělám. Budu si před ním zezačátku hrát na upejpavou stydlivku, to on má strašně rád.“

Pak zmlkla a mrkla na mě jedním okem: „Ale jen jestli mi dodatečně k těm narozeninám přinese aspoň malou kytku. Jinak bude mít utrum a nedostane ani ten řízek.“

Upjaté dámy u vedlejšího stolu seděly jako pravítka a špitaly si cosi o nemravné zkaženosti dnešního světa.

Autor: Jan Pražák | čtvrtek 27.9.2018 20:36 | karma článku: 20.67 | přečteno: 655x

Další články blogera

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 30.66 | Přečteno: 2466 | Diskuse

Jan Pražák

Máte rádi českou klasiku?

Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.

25.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 26.74 | Přečteno: 680 | Diskuse

Jan Pražák

Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní

„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.

22.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 25.68 | Přečteno: 889 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem prchl z postele do skříně

Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.

19.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 27.38 | Přečteno: 801 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 392 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.40 | Přečteno: 296 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 515 | Diskuse
VIP
Počet článků 2119 Celková karma 31.23 Průměrná čtenost 1302


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...