Pokud s ním začnu spát, přijdu o bydlení i o práci

Je mi dvaatřicet a už několik let chodím se starším mužem. S Luďkem se vídáme tak jednou, maximálně dvakrát za týden. Přijde za mnou, máme spolu sex, občas mě vytáhne na večeři, někdy v sobotu nebo v neděli na krátký výlet.

Děti neplánujeme, Luděk už jedno má se svou bývalou manželkou a další nechce, mně to nevadí. Když nejsme spolu, mám svou svobodu, chodím s kamarády na pivo, na vínko, tu a tam o víkendech jezdíme do přírody. Na dovolenou jezdíme s mamkou a s babičkou. Vždycky si na týden pronajmeme nějakou chalupu na venkově, chodíme k vodě a na houby. Prostě takový rodinný babinec, Velká Jarka, prostřední Jarka a malá Jarka, to jsem já.

Bydlím v bytě, který patří Luďkovu kamarádovi. Ze známosti mu ho pronajal za dobrou cenu a Luděk mu to platí sám, takže mě to nic nestojí. Luděk má po Praze pár butiků sekáčů, v jednom z nich dělám. Peníze sice žádná sláva, ale mně to stačí, navíc se tam moc nenadřu, protože je to na periferii a chodí tam málo lidí.

Před dvěma měsíci jsme jeli s kamarády o víkendu k jednomu jezeru. Byl tam s námi i Michal, kterého jsem předtím neznala. Najednou to mezi námi zajiskřilo, prostě láska na první pohled. Je z Moravy, dělá v Praze a bydlí na nějaké ubytovně. Trávíme spolu spoustu času, esemeskujeme si a voláme, prostě klasika.

Michal by se mnou chtěl začít spát, ale já nemůžu střídat dva chlapy v posteli, jsem prostě taková. Tak jsem ho požádala, aby mi dal čas, než ukončím svůj současný vztah, tedy než se rozejdu s Luďkem. Michal s tím souhlasil a slíbil mi, že na mě nebude spěchat. Je asi tak stejně starý jako já a myslí to vážně, jednou by se mnou chtěl založit rodinu.

Jenomže to je problém. Pokud se s Luďkem rozejdu, vím, že mě nenechá u sebe dál pracovat, přestane mi platit byt a já se budu muset vystěhovat. Nic jiného bych si pronajmout nemohla, protože bych musela shánět novou práci, finanční rezervu nemám a nedokázala bych ani složit kauci.

Michal tyhle podrobnosti nezná, ví jenom, že bydlím v pronájmu a dělám v butiku, ale neví, že když se s Luďkem rozejdu, tak přijdu o obojí. A já nemám odvahu mu to takhle všechno na rovinu vysypat. Sice se snaží být trpělivý a s tím sexem na mě nenaléhá, ale já cítím, že už mu to začíná mýt divné.

Mamka mi pořád říká, že jsem hloupá, měla bych to konečně celé rozčísnout a začít normální partnerský život s Michalem. Jinak, že mu časem dojde trpělivost, vykašle se na mě a já zůstanu Luďkovi jako „holka pro zábavu“ (takhle to řekla doslova). Nabízí mi, že bych mohla nějaký čas bydlet u ní a u babičky, mají to tam sice maličké, ale nějak bychom se tam vmáčkli. Aspoň do doby, než si s Michalem společně najdeme nějaký jiný pronájem.

Jenomže já mám ráda svůj klid a do takových změn s nejistým výsledkem se mi nechce, zvlášť když se s Michalem ještě tolik neznám. Mám ho sice moc ráda a jednou bych s ním možná chtěla i mít děti, ale jistá si nejsem, tak to celé pořád odkládám.

***

Kdybychom byli v červené knihovně, tak bych teď mohl napsat, že jednoho večera přišel Michal na rande s obrovskou kyticí růží, pozval Jarku na intimní večeři a ona se mu tam se vším svěřila. On hned druhého dne sehnal pěkný pronájem, ona se rozešla s Luďkem, odešla z jeho butiku a vystěhovala se z bytu jeho kamaráda. Poté se společně nastěhovali do svého nového hnízdečka a ještě týž večer vše oslavili nekonečně dlouhým milováním, doprovázeným romantickou hudbou, linoucí se ze starobylého gramofonu s klikou. (Ve správné červené knihovně by se ten gramofon sám natahoval a dokonce si i vyměňoval desky, aby k němu nemuseli pořád vylézat z postele.)

Jenomže v červené knihovně bohužel nejsme, a tak musím nechat Jarčin příběh bez konce. Nevím jak vy, ale já bych jí přál, aby se konečně vzpamatovala... Pardon, chci říct, aby se jí konečně podařilo sebrat síly a za cenu určité námahy a nepohodlí dokázala začít žít jako normální ženská.

PS: Plně si uvědomuji, jaké to má Jarka složité, a tak se omlouvám, jestli jsem si z ní v závěru dělal trochu legraci. Ale fakt bych té holce přál všechno dobré.