Jak mě honilo prase

13. 02. 2018 20:55:26
Kdepak, nešlo o prase v přeneseném slova smyslu, tedy o člověka, kterému se tak říká kvůli jeho vlastnostem. Nešlo dokonce ani o prase divoké s oněmi pověstnými nahoru zahnutými zuby. Byl to prachobyčejný čuník domácí.

Ale začněme pěkně od začátku. Byl podzim, kousek před mými pátými narozeninami a já pobýval u své babičky v Posázaví. Babička byla žena odvážná a už v tak útlém věku mě učila chlapáckým dovednostem. Z dřevníku vytáhla ten nejkratší žebřík, který jsme tehdy měli, opřela ho jednou o kmen stromu, podruhé o zeď a učila mě, jak mám lézt. Ruce pěkně na vodorovné šprušlíky, ne na svislé postranice, abych se udržel, kdyby mi sklouzly nohy.

Kousek od nás bydlela babiččina kamarádka, která u sebe měla vnučku mého věku. Dámy se rozhodly, že nás skamarádí. Zpočátku jsem se trochu bál, to víte holka, bude jezdit s kočárkem s panenkou uvnitř a umět dělat tak akorát bábovičky z písku.

Sousedka s vnučkou přišly na návštěvu, babičky si sedly do kuchyně a já navzdory protestům vyfasoval Haničku, abych si s ní hrál. Kdepak panenky, kdepak bábovičky, zaběhli jsme za dům na zahradu zkontrolovat, jestli už dozrály koženáče.

„Chceš jablko, Haničko?“ Otázal jsem se galantně.

„Jasně, jestli na něj došáhneš, Jeníčku.“

„Nedošáhnu, ale ve dřevníku je žebřík. Pomůžeš mi ho sem donést?“

„A nebude se babička zlobit?“

Už si nepamatuju, jestli se babička tenkrát zlobila, ale spíš se smála, protože na nás musel být pohled k popukání. Malý kluk se na žebříku natahuje pro jablko, dole stojí malá holka a nenápadně pokukuje za roh domu, jestli někdo nejde. Žebřík se sice maličko zhoupnul, protože jsem ho naivně opřel o tenkou větev, ale ta dvě utržená jablka za to odřené koleno rozhodně stála. Byla slaďoučká a já byl navíc rád, že jsem ke svým klukovinám získal bezvadnou parťačku.

Za pár dní jsme s babičkou našim sousedkám návštěvu oplatili. „Pojďte na dvorek, já vám ukážu prasátko,“ zvala nás Haniččina babička. I prošli jsme domem, napřed předsíní a potom úzkou chodbičkou, vylezli a před námi se objevil nevelký oplocený plácek. V jednom koutě králíkárna a ve druhém chlívek s pochrochtávajícím čuníkem. Bylo v něm šero a na čuníka nebylo skoro vidět.

„Pustím ho proběhnout, ať si ho můžete pořádně prohlídnout.“ Pravila Haniččina babička, otevřela chlívek a zevnitř se vyřítila obluda. Teda ona to asi zase taková obluda nebyla, do zabíjačky přece jen ještě nějaký čas zbýval, ale proti nám pětiletým trpaslíkům bylo to zvíře i tak dost velké.

Obluda si začala užívat nabyté svobody a vesele lítala z jednoho konce dvorku na druhý. Prostě měla radost, ale my s Haničkou to nepoznali a tak jsme oba trochu couvli. „Nebojte se, děti, ta vám nic neudělá,“ uklidňovala nás Haniččna babička. A pak se obrátila na moji babičku: „Anna, necháme děti, ať se dívají a dáme si cikorku a štrůdl, pojď.“ Načež dámy zmizely v útrobách domku.

Koukli jsme s Haničkou na sebe a bylo jasno, přece se nebudeme bát. Obluda pořád běhala jako divá a jen tak pro radost si tu a tam zaryla do země.

„Asi má hlad, Haničko,“ napadlo mě.

„Dáme jí něco, Jeníčku?“

„Počkej, zkusíme tohle.“ Z jakéhosi keře jsem utrhl proutek se zbytkem povadlého listí a s Haničkou v patách popošel směrem k obludě, která se zrovna na chvilku zastavila, aby nabrala dech.

Prase nás uvidělo, nevím, co mu prolétlo hlavou, ale asi půl vteřiny na nás civělo svýma malýma očkama. Pak nabralo dech a vyrazilo proti nám. Odvaha lovců jablek byla rázem tatam, únik na žebřík opřený o zeď jsme svorně zavrhli a vběhli do domku, ani jsme za sebou nestačili zavřít dveře.

My do úzké chodbičky a obluda za námi, až dřela boky o stěny. My do kuchyně k babičkám, prase za námi a... A tam, když uvidělo dvě dámy, jak usrkávají cikorku a ukusují ze štrůdlu, tak se zarazilo a najednou nevědělo, co dál. Ale Haniččina babička dobře věděla, co dál. Prostě a jednoduše obludě vynadala a napohlavkovala jí, jako kdyby to bylo neposlušné dítko. Obluda zkrotla jako beránek, snad se i kapánek zmenšila studem a nechala se klidně odvést zpátky do chlívku.

A já? To, víte, že jsem se taky styděl, že jsem nedokázal ochránit svou malou princeznu před lítým drakem. Ale naštěstí jen chviličku, pak jsme s touhle princeznou, která vůbec nebyla z cukru, prožili ještě spoustu dětských dobrodružství. Ale o tom zas někdy příště.

Autor: Jan Pražák | úterý 13.2.2018 20:55 | karma článku: 23.11 | přečteno: 602x

Další články blogera

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 35.68 | Přečteno: 4051 | Diskuse

Jan Pražák

Máte rádi českou klasiku?

Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.

25.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 26.98 | Přečteno: 693 | Diskuse

Jan Pražák

Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní

„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.

22.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 26.07 | Přečteno: 907 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem prchl z postele do skříně

Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.

19.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 27.71 | Přečteno: 809 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 30.22 | Přečteno: 606 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 303 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 532 | Diskuse
VIP
Počet článků 2119 Celková karma 31.49 Průměrná čtenost 1303


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...