O ňadrech, o bačkorách a o jednom neuváženém slibu
Tak tohle jsem napsal do komentáře pod článek Janě Slaninové, ve kterém psala o ňadrech (ne o svých, aby nedošlo k mejlce). Trochu se to rozvinulo a já jí ještě týž den slíbil, že napíšu článek o bačkorách. A od té chvíle jsem to měl na talíři. „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno.“ Říkával kdysi Marcus Porcius Cato klidně i bez souvislosti na konci každého svého projevu. „A co bačkory, prosiiiiiim?“ Čítám teď od Jany klidně i bez souvislosti, když se potkáme v diskusích.
Nojo, jenomže co s tím? Sliby se mají plnit, včetně těch neuvážených od mužů ženám. Dá se však o bačkorách napsat něco, co by mělo aspoň trochu šmrnc? Nebo když už ne šmrnc, tak aby to bylo aspoň smysluplné? No dobře, zkusím něco z vlastní temné minulosti, klidně mě s tím pošlete do háje.
***
Psal se rok 1975. V létě jsem se seznámil se svou manželkou. Podzim se přehnal jako voda, nastal advent a nám dvěma kromě adventu nastal i problém. Oba jsme studovali, manželka měla před maturitou a najednou to vypadalo, že se rozhojníme. Prostě, že nás bude o jednoho víc. Dva, co se ještě nechávají živit od svých rodičů, budou mít najednou třetího. Prostě průšvih, tak co dál? Interrupce nepřicházela v úvahu, sice ani jeden z nás není věřící ve smyslu církevních regulí, ale zapudit tu přicházející duši jsme nechtěli. OK, takže to napřed budeme muset nějak šikovně sdělit rodičům. A dokonce ve dvojím vydání.
„Budou Vánoce, vymyslíme pro ně takové dárky, aby jim došlo, že z nich budou babičky a dědečkové.“ Řekl tehdy jeden z nás. Myslím, že jsem to byl já, přesně si to už nepamatuju.
„A jakmile jim to dojde, tak jim řekneme, že budou mít roztomilou maličkou vnučku Janičku.“ Opáčil ten druhý, nejspíš Soňa. Bylo to moudré, věřili jsme, že miminko holčička zapůsobí v té kritické podstormečkové chvíli na prarodičovské city víc než miminko chlapeček.
„Budoucím dědečkům nadělíme fajfky.“ Napadlo mě po chlapsku.
„A babičkám bačkory, ty se přece k babičkám hodí. Takové ty babičkovské, krásně kostičkované. Kotníkové a se zapínacím kovovým žebříčkem.“ Rozněžnila se Soňa.
To víte, že jsme měli pořádně nahnáno, jak na to rodiče zareagují. Zvlášť Sonin přísný tatík. Ale taky jsme byli zvědaví a moc se začali těšit na tu Janičku.
Jenomže jak se říká, člověk míní, ale pánbůh mění a nakonec bylo všechno jinak. Roli pánaboha převzala právě ta ještě nenarozená Janička. „To by tak hrálo, abych se narodila nějakým dvěma, kteří se sotva znají. A abych jim navíc způsobila průšvih.“ Zkrátka a dobře se rozhodla, že ještě několik let počká. Do doby, až budou moji i Soniny rodiče netrpělivě očekávat nějaké to vnouče. A taky, že se časem dočkali.
Takže to tehdy celé skončilo prozaicky a my se nedozvěděli, jak páni rodičové na ty naše vymyšlenosti zareagují. Žádné fajfky ani bačkory se pod stromeček nedávaly. Proč taky, vnucovat fajfky nekuřákům a babičkovské bačkory šarmantním dámám je přece blbost. Nebo snad ne?
***
Závěrem ještě na moment zpátky ke slibům a k ňadrům. Vidíte, pánové, takhle to dopadne, když se někdo snaží splnit dámě neuvážený slib. Takže raději dvakrát měř a jednou řež. Totiž ne, chtěl jsem říct, dvakrát rozmýšlej a jednou slibuj. A pokud jde o ta ženská prsa jakýchkoli velikostí a tvarů? Neděsit se, neutíkat, ale naopak chválit a obdivovat, jaká jsou krásná. Vždyť je to přece pravda, zvlášť u těch přirozených. Nebo snad ne?
Jan Pražák
Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti
„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2125
- Celková karma 31,36
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.