Jsou blondýnky opravdu hloupé a zrzky ďábelské?
O zrzkách se pro změnu říká, že v sobě mají ďáblovo zrnko, mívají blízko k čarodějnickému umění a k okultním praktikám. A co platí o těch dalších, jsou brunetky racionální, černovlásky dominantní a dámy s uměle zbarvenými šedinami usedlé?
No nevím, začnu u té, kterou mám doma, Soni, promiň. Brunetka, která jednou přijde od kadeřnice trochu světlejší, podruhé spíš tmavší, potřetí si přinese pár blonďatých pramenů. Znamená to snad, že její brunetčí racionalita občas zakolísá k černovlasé dominantnosti a jindy se těmi melíry projeví nějaké znaky hlouposti? Kdepak, ta by mě hnala, kdybych se to o ní třeba jen domníval. Svým ženským šestým smyslem by mi přečetla myšlenky a hned bych to schytal. Prostě je trochu hravá a občas má ráda změnu nejen v odstínu svých vlasů. Díky bohu za to.
„Oheň, požár, honem vodu a hasit.“ Začal vykřikovat Franta, když se mu jeho jinak blonďatá Maruška jednoho dne zjevila ve dveřích na zrz. Podle těch zažitých pravd by tedy Maruška měla být hloupoučké stvoření, které se ve své naivitě domnívalo, že zrzavým přelivem nejen zmoudří, ale navíc bude z ničeho nic umět čarovat. Není tomu tak, Maruška si jen chtěla vyzkoušet, jak se v té zrzavé hlavě bude cítit a při další návštěvě kadeřnictví se vrátila ke své zažité blond. Proč? No prostě proto, že není hloupá, ale naopak moudrá. Ví, že jí ta světlá barva víc sluší, cítí se v ní sebejistější a navíc tím dělá radost Frantovi. Ten by pro ni udělal první poslední, tak proč by se mu nerevanšovala touto drobností. A trošičku čarovat umí i beztak, ostatně jako každá žena. V kuchyni, to vím na vlastní ústa, v posteli, to o ní tvrdí Franta pořád dokolečka a občas má dokonce předtuchu. Takovou tu záhadnou, naposledy kvůli ní odložili cestu na dovolenou a vyhnuli se tak hromadné bouračce.
A co ty jako uhel černé vlasy havraní? Nebo moderní barevné proužky? Má mladší dcera, snad tohle nebude číst, zdědila po svém fotříkovi oblibu v metalu. Jenomže fotřík jej jenom rád poslouchá, ale Lucka se jeden čas, hlavně v pubertě do něj i stylizovala. Teda trochu, žádné řetězy, ani okované boty, jen černé vlasy a černé oblečení. Seklo jí to, o tom žádná, ale je snad dominantní? Trošku, jako ostatně snad každá žena, ale spíš je velice vnímavá vůči lidem ve svém okolí. Metal má sice ráda stále, ale od černého oblečení ustoupila, vlasy změnila na tmavohnědé a přidala k nim pár červených proužků. Proč? No, proč asi, cítí se v tom líp a je mladá, zkrátka moderní. Ne jako ten její usedlý šedivý fotřík.
Takže co? Jak to vlastně je s tou barvou vlasů a s ženskými vlastnostmi, souvisí to spolu nějak? No, samozřejmě, že ano. Každá žena je aspoň maličko dominantní, a když zrovna nenosí černé vlasy, tak to dělá jen proto, že prostě nechce, že se jí to nelíbí. Všechny ženy umějí občas čarovat, ale jen některé z nich se barví na zrzavo, ostatním přijde, že jim to nesluší. Podobně to platí o hnědých vlasech a o racionalitě.
S tou světlou barvou je to trochu jinak, blonďatost totiž vůbec neznamená hloupost, ale vstřícnost, jemnost, romantičnost a něžnost. Tedy vlastnosti, které se v dnešní egocentrické době podceňují a které jsou mnohdy vnímány jako naivita. A tyto vlastnosti v sobě mají v menší či větší míře všechny ženy, i ty, které se z rozličných důvodů nebarví na blond.
A proto tedy, vážené dámy, ať už se nám od kadeřnic vrátíte v jakékoli barevné variantě, my muži dobře víme, jaké doopravdy jste. Jednoduše takové, že si zasloužíte, abychom vás nosili na rukou.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
Jan Pražák
Jak jsem se pohádal s umělou inteligencí
„Co je to za vymyšlenost? Co to vyvádíš?“ Taky se vám stává, že si povídáte s věcmi, když vás něčím naštvou? Já tyhle věty adresoval svému počítači, když se po poslední aktualizaci začal chovat divně a spousta věcí byla jinak.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2125
- Celková karma 31,35
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.