Ach ta naše děcka, ach ti moji rodičové
Ti čtyři, maminka s taťkou, s asi šestiletým Jakubem a s malým roztomilým psem u nohou seděli ode mě přes uličku v osobáku z Prahy na Beroun. Sobotní dopolední vlak jel úplně jinou trasou, než která vede k Jakubově babičce do Pyšel a kluk se s tou nehorázností od svých rodičů v žádném případě nehodlal smířit.
„Proč mi nemůžeš dát Rikiho vodítko už teď? Určitě mi ho dej, až vystoupíme!“ Pokračoval panovačně Kubík, jakmile se trochu vyvzdoroval z chybného směru jejich cesty. Maminka bylo mimo. Teda ne doslova, fyzicky sice pobývala ve stejném vlaku a na stejné čtyřsedačce, ale duchem bloudila kdesi v hlubinách virtuální reality svého mobilu. Taťka se chvílemi snažil nějakým způsobem komunikovat se synkem. Bylo to takové těžko pojmenovatelné napůl chlácholení a napůl zamítání jeho požadavků. Jedno však bylo celkem jasné, v téhle famílii je navzdory svému věku zvyklý vládnout mladý. A když zrovna nemůže šéfovat, jeho ego to nedokáže unést a on to dává svému okolí zcela jasně najevo. Aby všichni viděli, že takhle si to on rozhodně nepředstavuje.
Dorazili jsme do Všenor, rodinka vystoupila a já je ještě zahlédl na nástupišti. Jediný spokojený byl pes, který své pocity dával na odiv veselým vrtěním ocasu.
***
„Maminko, bude tam i drak? Víš, ten, který chce sníst princeznu? A nebude se ho Lucinka bát?“ „Bude tam drak, Honzíku, ale nebude skutečný, nikdo se ho bát nemusí.“
O kousek dál seděla další rodinka. Rodiče s klukem a holčičkou, synkovi mohlo být tak pět, dcerce asi tři. Nevím, kam se chystali do pohádky, možná na nějaké divadelní představení pro děti nebo něco podobného. A zřejmě se rozhodli, že si pár pohádkových úryvků zahrají už předem ve vlaku.
„Když, tak Lucinku před drakem ochráním,“ nechal se slyšet mladý. Asi měl rytířské sklony a ve svém útlém věku se je rozhodl uplatnit vůči sestře. „Tatínkůůů, prosím Těěě, zahraj toho strašně strašnýho draka.“ Zažadonil v dětském očekávání se široce rozevřenýma očima.
Tatínek nasadil výraz, jaký neumí nikdo jiný než sorta těch nejsprávnějších tatínků. Hrozně zle se zamračil a přitom se zároveň usmíval, aby se poznalo, že je to jenom jako. „Jsem strašný drak a teď tě sním, princezno.“ Člověk by málem zahlédl i ten oheň, co šlehal tatínkovi z pusy a skoro by se bál jeho paží, které pomaličku rozevíral a svíral, jako když drak hladově otvírá tlamu. Pomalu se blížil k dcerce, ta seděla mamince na klíně. Jen se maličko přikrčila, ale nebála se, tiše se culila od ouška k oušku. V tu chvíli se Honzík vymrštil ze sedačky a pomyslným mečem ve své dětské ručce probodl toho zlého draka. Tatínek - drak se v ten moment zhroutil vedle maminky, jako že je mrtvý, aby se za vteřinku probral a celé té scénce se zasmál se zbytkem rodinky.
Taťka si posadil obě děti na klín, manželku vzal za ruku a začal se zlehka natřásat. Jako, že jedou zpátky na hrad, aby dal rytíři za odměnu ruku své dcery a k tomu navrch půlku království. Tu slávu jsem už ale neviděl, vlak dosupěl do mé cílové stanice a já musel vystoupit.
***
Odpolední zpáteční cesta už nebyla zdaleka tak pestrá. Zprvu byl vlak poloprázdný, postupně se zaplnil a v Černošicích si ke mně přisedla trojička. Mladá maminka posadila dcerku předškolního věku k okýnku naproti mně a mladšího synka si vzala na klín. Jednou rukou držela malou za nožku, aby náhodou nekopala, druhou uchopila nějaký časopis a ponořila se do čtení.
Děcka seděla jako maličká pravítka a když se náhodou některé z nich pohnulo, dostalo se mu okamžitého napomenutí: „Seď klidně!“ Po chvilce jízdy se holčička pokusila něco říct, ale promluvila tiše a já ji v lomozu vlaku nerozuměl. Maminka však ano a hned ji odpověděla rozkazem: „Mluv pořádně.“ Po dalších několika minutách vlak prudčeji přibrzdil, holčička se na své sedačce instinktivně zacukala a ani její malý bráška nedokázal nezůstat na mámině klíně v naprostém klidu. Máma se obořila nejdřív na dcerku: „Počkej, doma si to s tebou vyřídím“ a poté na kloučka na klíně: „A s tebou taky.“ Zbytek cesty proběhl v naprostém klidu a nebýt rachotu vlaku na kolejích tak i v hrobovém tichu.
***
Tak nevím, nechci nikoho soudit. Každému, kdo kdy byl rodičem, je asi jasné, že malé děti dokážou nadělat spoustu starostí. Navíc nikdy nelze odhadnout, jaké další problémy se honí v hlavách dospělým souputníkům těch malých ratolestí.
Ale jedno vím zcela jistě. Kdybych měl znova prožít dětství a mohl si vybrat, nerozmýšlel bych se ani vteřinu a volil Honzíka. A vůbec ne proto, že dostal stejné jméno jako kdysi já.
PS: Tento článek bych rád symbolicky věnoval svým dávno nežijícím rodičům jako poděkování za to, že mě naučili být takovým, jakým jsem.
Jan Pražák
Heleno, hledej!
„Tak copak si dáte?“ Zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme se sobotního podvečera usadili se Soňou k restauračnímu stolu za účelem doplnění sil po odpoledním courání nezvykle chladnými ulicemi města.
Jan Pražák
Věř svým očím
„Promiň, Marku, já s tebou na to kafe fakt nemůžu jít. Musím do zítřka opravit písemky za celou třídu, ještě jsem s tím ani nezačala a už tak u toho budu sedět do noci. Tak se na mě nezlob, prosím.“
Jan Pražák
Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti
„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 2128
- Celková karma 31,28
- Průměrná čtenost 1303x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.