Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když pejsek a kočička hledají nový domov

1. 09. 2017 20:14:48
„Rózko, co ty si vlastně myslíš o psech?“ „Santíku, v mnohém se od nás koček liší, ale v jednom jsou stejní. Touží po lidské společnosti a po tom, být pevnou součástí člověčích rodin.“

„Nediv se, ségro, vždyť pes provází člověka už mnoho tisíc let, lidé mají dokonce takové ustálené rčení, které praví, že pes je přítel člověka. A my kočky? U nás je to podobné, v dávných dobách nás v některých krajích lidé dokonce uctívali.“

„Máš pravdu, bráško. Pes je smečkový tvor a v lidské rodině nachází své zázemí. K tomu, aby mohl být šťastný, potřebuje znát pevná pravidla tohoto uskupení včetně svého místa na společenském žebříčku. Kočka naproti tomu jakožto tvor svobodomyslný bere člověka jako kamaráda a řídí se heslem ‚nech mě, abych si dělala, co uznám za vhodné a já ti oplatím stejnou mincí, ale přitom si buď jistý, že je mi s tebou dobře.‘“

„Nojo, Rózko, jenomže každý nemá takové štěstí jako my dva nebo jako vestík Falco od sousedů, aby mu bylo dopřáno lidské společnosti a péče. Spousta koček a psů je opuštěných, a ti z nich, kteří měli trošičku štěstí, se z ulice nebo bůhví odkud dostali do různých útulků. Tam o ně dočasně pečují hodní lidé a hlavně pro ně hledají nové trvalé domovy, lidské rodiny.“

„Santíku, pořád si říkám, proč jsi otevřel zrovna tohle téma, ale teď mi to začíná být jasné. Přiznej se, že ty chceš tentokrát pozvat čtenáře na umísťovací výstavu, kde budou nejen kočky, ale také psi.“

„Ségro, prokoukla jsi mě skrz naskrz. Myslíš, že to můžrme udělat?“

„Nejenom můžeme, bráško, my přímo musíme, když máme tu možnost, tak je to naše povinnost. Ale už nezdržuj zbytečným mňoukáním a dej sem ten plakát, ať lidé vědí, kam si budou moct přijít pro nového psího společníka nebo kočičího kamaráda.“

„Rózko, to bude obrovská akce, na tu výstavu je přihlášeno přes dvacet útulků. Tak za všechny jmenujme alespoň dva a dejme sem nějaký kočičí a psí příběh.“

„Dobře, Santí, ale my sami to nebudeme psát, na chvilku půjčíme pomyslný škrábací drápek právě těm zvířatům, ať se čtenářům představí sama.“

Kočka Hruštička z útulku Tlapky Mochov

S bráškou Melounkem jsme se letos narodili v bouřce na přízemním balkoně pražského bytu v kýblu. Zrovna začínal ten měsíc, kteří si lidé pojmenovali po kytkách. Naše maminka byla v té době toulavka. Možná i ona měla někdy předtím svou lidskou rodinu, někoho, kdo ji pravidelně hladil a pečoval o ni, jen škoda, že ji tehdy nenechal vykastrovat. To by se pak naše dušičky mohly narodit do lepších poměrů.

I s maminkou nás našli a zachránili staří dvounozí manželé, starali se o nás, co jim jejich skromné síly a finanční prostředky stačily. Nikdo z pražských útulků nás nechtěl, a tak jsme skončili v Mochově. Dnes jsou z nás krásní a velmi přítulní kamarádi, Já se jmenuji Hruštička jsem světlá moura (na fotce) a bráška Melounek je černý. Jsme rozverná koťata a hledáme akční rodiny, někoho, kdo si uvědomuje, že nejsme jen plyšové hračky, ale tvorečci velmi zvědaví a s fůrou energie.

Štěňátko Nelinka z útulku Mělník

Jsem maličká zhruba tříměsíční Nelinka, dobří lidé mě našli jako bezdomovce těsně před začátkem léta pod mělnickým novým mostem. Tehdy jsem byla v tak zuboženém stavu, že si ani nepamatuji, co se mnou bylo předtím.

Když mě přinesli do útulku, dali mi sice najíst a poskytli pelíšek, ve kterém bych mohla bydlet, ale ukázalo se, že mám velké problémy. Špatně se mi chodilo a nedokázala jsem udržet moč ani stolici. Ne, nemyslete si, že bych to dělala schválně, prostě mi to nešlo. Lidé si mysleli, že mě možná srazilo auto a jsem zraněná, a tak mě vzali k psímu panu doktorovi. Tam se však ukázalo, že nejde o zranění, ale že mám nějaký nervový problém.

Dostala jsem tedy za úkol, abych na sobě začala pracovat a já se dala do cvičení s takovým odhodláním, jakého jen je maličké štěně schopné. Zpočátku to moc nepomáhalo, tak jsem musela k panu doktorovi znovu a tentokrát to vůbec nebylo příjemné. Představte si, že mi museli sebrat skoro celý ocásek, au, au. Prý abych měla větší naději na uzdravení a taky z hygienických důvodů.

Tak mi moc držte palce, abych dokázala nad svými potížemi zvítězit a hlavně, aby mě do své lidské rodiny adoptoval někdo, kdo mě bude mít rád a bude se mnou mít trpělivost. Jsem totiž naprosto úžasné a boží stvoření.

„Rózko, to je, viď? Já jsem sice velkej a silnej kocour, ale... Rózko, nebreč nebo to nevydržím a začnu taky.“

„Santíku, já vím, nemůžu za to, tohle je na mě trochu silný mlíko. Ale brečením nic nespravíme, musíme doufat a věřit. Věřit, že se nejen na té výstavě ve Vinoři najde celá řada miliónových lidí, kteří si vezmou Hruštičku, Melounka, Nelinku a spoustu dalších domů a umožní jim nový šťastnější život ve svých rodinách.“

„Víš co, Rózko, uděláme to jinak. Dáme sem na závěr něco pro potěšení. Přišel nám obrázek Fejetona.“

„Jakého fejetona, bráško, co to mňoukáš, jsi v pořádku? Nesežral jsi nějakou špatnou myš? Fejetony se přece nefotí, ale píšou.“

„Ale ne, ty drndo. To není fejeton, ale černý kocourek, kterému lidé dali jméno Fejeton. Určitě ho znáš, dřív se jmenoval Čertík a náš asistent o něm už před časem psal. Na jaře ho našli v Jizerských horách, byl vyhublý a plný klíšťat, lidé ho od sebe odháněli. A tak ho naložili a odvezli do Mochova k paní Editě, aby se o něj postarala. Byl droboučký, všichni si mysleli si, že je to odrostlé kotě, ale pak se ukázalo, že je mu asi šest let. Byl hodně nemocný, paní Edita ho dala do pořádku a našla pro něj nový domov tady u nás poblíž. Koukni se na ten obrázek, jak je šťastný se svým novým kamarádem “

„Bráško, to je krásné, něco takového bych ze srdce přála všem opuštěným psům a kočkám.“

Poznámka: Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Autor: Jan Pražák | pátek 1.9.2017 20:14 | karma článku: 19.34 | přečteno: 480x

Další články blogera

Jan Pražák

Taková to byla skvělá šéfová

Tak úplně ideální zas nebyla, unikalo jí, že Jarka s Milenou makají na plný plyn, ale Marta ráda brouzdává na internetu schovaná za monitorem. Ale uměla zorganizovat práci a hlavně se za svoje holky postavit, kdykoli bylo potřeba.

21.9.2017 v 14:43 | Karma článku: 13.71 | Přečteno: 765 | Diskuse

Jan Pražák

Varování ze záhrobí

„Nebyl to sen, spíš takový obraz, který se mi promítl ráno při probuzení. Viděla jsem dva kříže a měla intenzivní pocit, že to souvisí s námi a s naší dnešní cestou. Dostala jsem strach.“

19.9.2017 v 14:48 | Karma článku: 21.01 | Přečteno: 621 | Diskuse

Jan Pražák

Nejlepší navigace na světě

„Nyní opusťte kruhový objezd!“ Zdálo se mi to nebo byl ten poťouchlý podtón plechové krásky z přechytralého mobilu skutečný?

17.9.2017 v 19:44 | Karma článku: 17.54 | Přečteno: 552 | Diskuse

Jan Pražák

Kdo vlastně zaplatí účtenkovou loterii ministerstva financí?

MF se v říjnu chystá spustit loterii s účtenkami z EET. Slibuje si od ní větší motivaci zákazníků k přebírání účtenek. Tím by se podle něj měla zvýšit efektivita EET a roční náklady na provoz této loterie mají být 12 milionů Kč.

14.9.2017 v 21:38 | Karma článku: 41.10 | Přečteno: 2503 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Soudruzi mají poněkud vetchou paměť

Naši soudruzi ve snaze kritizovat současnou životní úroveň v naší zemi, nás porovnávají s vyspělými zeměmi, ale nějak zapomínají, že sami mají máslo na hlavě. A to pořádné.

22.9.2017 v 6:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Libuse Palkova

Bude EET zavedeno i v kostelích?

Že se církev dnes musí chovat jako podnikatel je pochopitelné, nějak se živit musí. Na druhé straně všichni podnikatelé by měli mít stejné podmínky.

22.9.2017 v 1:26 | Karma článku: 7.57 | Přečteno: 165 | Diskuse

Eva Sádecká

Radost jako dar?

Co udělat každý den pro svou radost, když pro každého znamená něco jiného? To víme, nejspíše sami, jaká je ta naše. Skrytá, tichá, bouřlivá, neutuchající, osvobozující, pulsující? Nadšená, milující, zářící? A jak vlastně vzniká?

21.9.2017 v 21:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Libuse Palkova

Počítání italských oveček

Počítat do padesáti je teoreticky naprostá brnkačka, ale pokud máte přepočítat padesát hemžících se Italů. kteří chvíli nepostojí a neustále se rafinovaně přemisťují a přelévají jak zrnka písku, končí všechna sranda.

21.9.2017 v 19:30 | Karma článku: 12.88 | Přečteno: 351 | Diskuse

Vratislav Kozak

Je sponzoring nejvyšší fotbalové a hokejové ligy pivovary smysluplný?

Tento příspěvek byl odpřednášen na konferenci v Bratislavě v roce 1999. Ukazuje, že se ve vrcholovém sportu spotřebovává hodně prostředků, výsledky reprezentace tomu však neodpovídají.

21.9.2017 v 17:51 | Karma článku: 4.15 | Přečteno: 193 | Diskuse
VIP
Počet článků 1252 Celková karma 23.44 Průměrná čtenost 1013


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.