Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Maminko, proč ti ten pán koukal pod sukni?

9. 08. 2017 14:38:47
Bylo parné letní odpoledne, v nacpané tramvaji téměř nebylo k hnutí. „Mami, Kája dostal od úči pohlavek, protože se koukal Věrušce pod sukni.“ Ti dva seděli na dvousedačce kousek od tyče, která mi poskytovala oporu v zatáčkách.

Pomyslel jsem si cosi prospěšnosti drobných tělesných trestů a tiše zadoufal, že z toho ta odvážná paní učitelka v mateřské škole nebude mít průšvih. Mladá maminka ve slušivé lehké sukni ke kolenům byla zřejmě stejného názoru a svému synkovi odpověděla: „Víš, Péťo, dobře udělala. Koukat holkám pod sukni se nesmí, ať jsou malé nebo velké. A neříká se úča, ale paní učitelka. Ale teď mi pověz, jak poznáš tygra od geparda?“ Zřejmě jeli do ZOO. „Gepard je rychlejší. Je vůbec úplně nejrychlejší, protože to říkal tatínek.“ Kluk měl jasno.

Na zastávce nastala mela, netrpěliví nastupující se nedočkavě tlačili dovnitř přes vystupující, jak už to občas v uspěchané metropoli bývá. Naproti naší dvojici se uvolnilo místo, na které se posadil starý upocený pán. Měl na sobě tmavý oblek s kravatou, muselo mu být strašné vedro a bylo znát, že se mu po usednutí trochu ulevilo. Z náprsní kapsy vyndal pečlivě složený zářivě bílý látkový kapesníček s vyšitým monogramem a snažil se nenápadně otřít své orosené čelo.

„To máš sice pravdu, Péťo, ale jak bys poznal tygra od geparda napohled?“ Zvídavá maminka si poposedla až k opěradlu, aby udělala upocenému pánovi víc místa pro nohy. „Tygr má pruhy a gepard puntíky.“ Péťa své rodičce tentokrát odpověděl tónem, jakože proč se ho ptá na takovou samozřejmost, kterou vědí už snad i miminka v kočárkách.

Pán v obleku se na kluka pochvalně usmál. Možná to byl nějaký vysokoškolský profesor zoologie, vracející se z celosvětového kongresu vědeckých kapacit přes pruhy a puntíky. Otevřel koženou aktovku, vyňal z ní jakási skripta a položil si je na klín. Zavřel aktovku, nahlédl do skript a zjistil, že si zapomněl nasadit brýle. I odložil skripta, znovu otevřel aktovku, vytáhl pouzdro, otevřel pouzdro a vyňal z něj brýle s tlustými skly. V následující moment se snažil učinit s brýlemi, aktovkou a skripty několik věcí najednou. Zazmatkoval, futrál od brýlí mu sklouzl na zem, a jak tramvaj cukla před křižovatkou, zakutálel se mu pod sedačku.

Pan profesor hbitě vrátil skripta do aktovky a začal se rozhlížet po svém futrálu. Pod svou sedačkou ho nemohl vidět, a tak si ve svých nažehlených kalhotách klekl na zem a s nasazenými brýlemi na čtení pátral. Mladé mamince se ho zželelo, i rozhodla se, že panu profesorovi pomůže. Koukla pod jeho sedačku, okamžitě uviděla ten zpropadený futrál a natáhla se pro něj.

A teď to přišlo. Jak se maminka v sukni ke kolenům shýbla, dala nohy trochu od sebe a její klín se přiblížil k očím klečícího pana profesora. Byl to jen kratičký okamžik, kterého si snad ani nikdo nevšimnul, poté už futrál putoval z ruky mladé paní do rukou pana profesora, následovalo upřímné poděkování.

Mýlil jsem se, někdo si toho letmého a náhodného přiblížení mladého ženského klínu a starých mužských očí přece jen všiml. A ten někdo to nenechal bez zvědavé dětské otázky: Maminko, proč ti ten pán koukal pod sukni? Vždyť před chvíli jsi mi řekla, že se to nesmí. Nemám mu dát taky pohlavek, jako dala úča ... paní učitelka Kájovi? Holt z klučiny bude asi jednou rytíř.

Pan profesor, už tak rudý od hledání brýlí v horku, zrudnul ještě víc. Okamžitě pochopil Péťovu otázku a začal drmolit hluboké omluvy ve smyslu, že nic takového nechtěl a ani si ničeho nevšiml. Maminka dokázala zachovat chladnou hlavu, obrátila se k Péťovi: „mlč, prosím tě, já ti to pak vysvětlím“ a pak se útrpně podívala na pana profesora. Chviličku jakoby nevěděla, co říct, nato se zlehka dotkla hřbetu jeho ruky, usmála a špitla „neřešte, to je dobrý.“ Nu a pak se pohled starého pána v obleku s kravatou střetl s pohledem mladé paní v sukni ke kolenům a jejich ústa se hlasitě rozesmála na celou tramvaj. A Péťa se k té nesourodé dvojici přidal se svým naivním zvonivým dětským smíchem.

Autor: Jan Pražák | středa 9.8.2017 14:38 | karma článku: 33.70 | přečteno: 2072x

Další články blogera

Jan Pražák

Též u nás mohou být migranti nebezpeční

Hluboce by se mýlil ten, kdo by se snažil tvrdit, že jsme v našem státě v bezpečí před lidmi, kteří k nám migrují z cizích zemí.

20.8.2017 v 16:45 | Karma článku: 21.48 | Přečteno: 785 | Diskuse

Jan Pražák

Miluji ji a nic s tím nenadělám

Miluji ji pro její krásu a vždy, když mě k sobě přijme, tak jsem šťastný. Je stále stejná a přitom pokaždé úplně jiná, plná tajemných zákoutí. Má po těle i pár šrámů, nad kterými mé srdce krvácí.

19.8.2017 v 21:01 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 430 | Diskuse

Jan Pražák

Ostnaté dráty na hranicích

Blíží se smutné výročí 21. srpna 1968, kdy na území tehdejšího Československa vtrhly armády vojsk Varšavské smlouvy v čele s armádou sovětskou, aby silou potlačily zdejší demokratizační proces.

18.8.2017 v 19:50 | Karma článku: 22.05 | Přečteno: 643 | Diskuse

Jan Pražák

Růžové pilulky na holčičky a modré na kluky

„Chcete si splnit dávný sen všech rodičů a zvolit pohlaví svých potomků? Kupte si Genderin!“ Těmito slovy nás bude již brzy vyzývat z billboardů, z televizních a z internetových reklam usměvavá tvář věhlasného profesora Moritese.

17.8.2017 v 17:47 | Karma článku: 12.04 | Přečteno: 365 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Existují v Evropě hranice?

Vstupem do Schengenu hranice sice zmizely, ale přesto člověk pozná, když přejede z jednoho státu do jiného-a nejen proto, že se změní nápisy. Jednou jsem vezla skupinu Amíků z Německa do Prahy a jejich vedoucí mě pěkně naštvala

20.8.2017 v 22:27 | Karma článku: 12.91 | Přečteno: 370 | Diskuse

Jan Tomášek

Žebrák - hrad a podhradí

Nedávno jsem psal o pražských hradech Václava IV a dnes si dovolím pozvat na malé zastavení na patrně nejoblíbenějším mimopražském hradě tohoto krále - totiž Žebráku. Pozornost bude ovšem zaměřena spíše na jeho podhradí.

20.8.2017 v 21:51 | Karma článku: 6.39 | Přečteno: 158 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Proč do tý politiky lez?

„No protože je nenažranej,“ vystřelí od boku každý, kdo vidí do Babiše jak do hubený kozy. A když přidáte otázku, proč podpora ANO setrvale atakuje hranici 30 %, no tak to je taky jednoduchý, protože lidi jsou blbí.

20.8.2017 v 17:34 | Karma článku: 25.17 | Přečteno: 683 | Diskuse

Jan Pražák

Též u nás mohou být migranti nebezpeční

Hluboce by se mýlil ten, kdo by se snažil tvrdit, že jsme v našem státě v bezpečí před lidmi, kteří k nám migrují z cizích zemí.

20.8.2017 v 16:45 | Karma článku: 21.48 | Přečteno: 786 | Diskuse

Markéta Vaculová

Jak být v mezilidské komunikaci přímý aneb asertivní komunikace v praxi sociálních služeb

Asertivita je součástí zdravé mezilidské komunikace. Znamená to nebýt v komunikaci pasivní, manipulativní nebo agresivní, ale být přímý a ohleduplný k druhým, se současným zachováním svých práv a svého názoru.

20.8.2017 v 16:08 | Karma článku: 5.53 | Přečteno: 209 | Diskuse
VIP
Počet článků 1235 Celková karma 24.36 Průměrná čtenost 1010


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.