Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

To neděláš dobře, Jaromíre, aneb když ožijí filmové hlášky

5. 06. 2017 18:48:13
Kdo by neznal tuhle větu z Vesničky mé střediskové, kdy Jaromírovi málem chytlo přirození od krabičky sirek, která mu vzplála v kapse. A jeho následný údiv, proč by něco takového mělo mít vliv na funkci rostlináře.
Zdroj: film.osobnosti.cz Kliknutím se spustí film z YoutubeZdroj: film.osobnosti.cz Kliknutím se spustí film z Youtube

Podobnou větu jsme onehdy říkali jednomu našemu známému, i když to nebyl Jaromír, ale Vladimír. Seděli jsme na zahradě u ohně (tehdy se ještě neříkalo zahradní párty). A poctivě jsme opékali buřty napíchnuté na klackách (dnes by to byla moderní grilovačka). Bylo nás asi pět, zábava v plném proudu, nikdo nenudil, ani neprudil.

Když tu se zpoza chatky vynořil soused Vladimír. Ne, že bychom proti němu něco měli, byl celkem fajn, ale když ho to zrovna popadlo, dokázal být strašně upovídaný. Hůř než ukecaná ženská, prostě holý neštěstí. Navíc volba jeho témat ke krmení našich uší bývala vskutku svérázná.

Toho odpoledne začal tím, jak byl ráno na velké. Jak mu to nešlo a on si v zahradní kadibudce se srdíčkem ve dveřích krátil chvíli poslechem ptačího koncertování. Odbočil, udělal krátké školení, jak po zvuku rozeznat pana kosa od paní kosové, a jakože kdože to nepozná, tak je truhlík na entou. Poté se vrátil k produkci svých útrob a začal nás přesvědčovat o tom, že Rudé právo je k očištění zadnice daleko příhodnější než Svobodné slovo.

Už jsme těch jeho řečí měli až po krk, ale Vladimír nebyl k zastavení. Pak se na moment odmlčel, vytáhl cigaretu, vložil ji mezi rty, rozžal zapalovač a chtěl si připálit. S Petrem jsme si čehosi všimli, mrkli na sebe a já se ozval: „To neděláš dobře, Vladimíre.“ „Coo?“ Jmenovaný mě obdařil podobně nechápavým pohledem jako Jaromír s té Vesníčky střediskové. I milý Petr se přidal: „To fakt neděláš dobře, Vladimíre, s tou cigaretou.“ Vladimír se však nedal, mávnul rukou, zapálil si, mocně potáhnul a...

A zakašlal, zaprskal jako strašně naštvanej kocour, zasakroval a zmizel. Prostě jak byl zaujatý svým záchodovým monologem, vzal si to cigáro obráceně a šluknul si filtr. Nikdy jsme se nedozvěděli, proč tak rychle vypadnul. Pochybuji, že by měl filtr takové účinky, aby ho promptně vyhnal do té kadibudky, o níž nám s takovou vervou vyprávěl. Ale kdo ví, možná šel jenom sbírat téma na nějaké své další rozvláčné povídání.

***

Filmové hlášky jsou kořením života nás Čechů, Moravanů a Slezanů, a pomáhají nám čelit všemožným nástrahám života. Spousta jich zlidověla a stala se součástí našeho národního humoru. A nemusí jít zrovna o hlášky, mnohdy stačí vybavit si tu kterou scénku a hned je veseleji.

O mnoho let později po příhodě s Vladimírem se v naší vesnici konal myslivecký bál. Taková obnovená tradice po dlouhé přestávce, kdy se tu myslivecky nebálovalo, ani vesnicky nezábavovalo.

„To bude zas v alejích nablito,“ nechal se po vzoru Slavností sněženek slyšet jeden soused, takový morous, jakmile se o bálu doslechl. Byl to člověk ducha dob minulých a být po jeho, podobné nectnosti jako je myslivecký bál či vesnická tancovačka, by s chutí zatrhl.

Zdroj: ceskenoviny.cz Kliknutím se spustí film z YoutubeZdroj: ceskenoviny.cz Kliknutím se spustí film z Youtube

Nicméně navzdory sousedu morousovi se myslivecký bál uskutečnil a hlavní cenou v tombole byl divočák. Seděli jsme u stolu, spekulovali, komu divočák připadne a jak s ním ten šťastlivec naloží.

„Mohl by ho dát místnímu hospodskému, ten by ho připravil a kdo by měl chuť, zašel by zakousnout.“ Navrhl kdosi. My s Romanem, místo abychom začali debatovat, jestli by se něco takového vešlo do dnešních předpisů, sehráli jsme našim spolustolovníkům scénku.

„Jo, prima, ale jedině se zelím!“ Začal Roman.

Fakt je, že kanečka pěkně se zelím a s knedlíčkem mám sice moc rád, ale v tu chvíli jsem prostě neodolal“ „Kdepak, Romanee, žádný se zelím, pěkně na šípkách, jak to má být.“

V tu chvíli už mezi námi to „se zelím“ a „na šípkách“ lítalo jako flekování v mariáši, začali jsme brunátnět, vstali a dokonce snad jako, že se začneme prát. Jako v těch Sněženkách. Jak jsme tak hráli krok vpřed, krok vzad, noha mi najednou uklouzla po naleštěném parketu a já neudržel balanc. Nebýt bleskurychlé Romanovi pomoci, byl bych snad v pádu skončil prsaté sousedce s rukou ve výstřihu jejích noblesních bálových šatů.

Nicméně kance nakonec vyhrál někdo, kdo ho k lepšímu pro všechny nedal a já si na tu vybranou lahůdku musel počkat. Za čas se ukázalo, že dobrou znalostí filmových scének a zároveň smyslem pro humor oplývá i kuchař v naší závodce. Koupil kančí, a abychom se my pracující nehádali, v pondělí ho udělal se zelím a v úterý na šípkách. Snad ani nemusím prozrazovat, co jsem ty dva dny obědval.

***

Co říci závěrem? Snad jen pár slov k diskusím. Diskuse pod články mají svým způsobem cosi společného s filmovými scénkami. Občas se v nich pohádáme, a kdybychom se v tu chvíli viděli tváří v tvář, možná bychom se někdy v zájmu svého názoru i poprali.

Dnes bych však rád, kdybyste, vážení čtenáři, nechali zbraně svých argumentů odpočinout. Pokud budete chtít, podělte se ostatními o další filmové hlášky či scénky, které nějakým způsobem ožily a pobavily nebo potěšili vaše okolí. A pokud vám to nedá a budete si přece jen potřebovat rýpnout, můžete mi třeba vynadat, že jsem neudělal dobře, když jsem takový politováníhodný článek napsal. Nebo mě rovnou poslat někam k šípku, když už se ke knedlíkům se zelím otravný člověk neposílá.

Autor: Jan Pražák | pondělí 5.6.2017 18:48 | karma článku: 22.44 | přečteno: 1012x

Další články blogera

Jan Pražák

Též u nás mohou být migranti nebezpeční

Hluboce by se mýlil ten, kdo by se snažil tvrdit, že jsme v našem státě v bezpečí před lidmi, kteří k nám migrují z cizích zemí.

20.8.2017 v 16:45 | Karma článku: 21.48 | Přečteno: 785 | Diskuse

Jan Pražák

Miluji ji a nic s tím nenadělám

Miluji ji pro její krásu a vždy, když mě k sobě přijme, tak jsem šťastný. Je stále stejná a přitom pokaždé úplně jiná, plná tajemných zákoutí. Má po těle i pár šrámů, nad kterými mé srdce krvácí.

19.8.2017 v 21:01 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 430 | Diskuse

Jan Pražák

Ostnaté dráty na hranicích

Blíží se smutné výročí 21. srpna 1968, kdy na území tehdejšího Československa vtrhly armády vojsk Varšavské smlouvy v čele s armádou sovětskou, aby silou potlačily zdejší demokratizační proces.

18.8.2017 v 19:50 | Karma článku: 22.05 | Přečteno: 643 | Diskuse

Jan Pražák

Růžové pilulky na holčičky a modré na kluky

„Chcete si splnit dávný sen všech rodičů a zvolit pohlaví svých potomků? Kupte si Genderin!“ Těmito slovy nás bude již brzy vyzývat z billboardů, z televizních a z internetových reklam usměvavá tvář věhlasného profesora Moritese.

17.8.2017 v 17:47 | Karma článku: 12.04 | Přečteno: 365 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Existují v Evropě hranice?

Vstupem do Schengenu hranice sice zmizely, ale přesto člověk pozná, když přejede z jednoho státu do jiného-a nejen proto, že se změní nápisy. Jednou jsem vezla skupinu Amíků z Německa do Prahy a jejich vedoucí mě pěkně naštvala

20.8.2017 v 22:27 | Karma článku: 12.91 | Přečteno: 367 | Diskuse

Jan Tomášek

Žebrák - hrad a podhradí

Nedávno jsem psal o pražských hradech Václava IV a dnes si dovolím pozvat na malé zastavení na patrně nejoblíbenějším mimopražském hradě tohoto krále - totiž Žebráku. Pozornost bude ovšem zaměřena spíše na jeho podhradí.

20.8.2017 v 21:51 | Karma článku: 6.39 | Přečteno: 158 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Proč do tý politiky lez?

„No protože je nenažranej,“ vystřelí od boku každý, kdo vidí do Babiše jak do hubený kozy. A když přidáte otázku, proč podpora ANO setrvale atakuje hranici 30 %, no tak to je taky jednoduchý, protože lidi jsou blbí.

20.8.2017 v 17:34 | Karma článku: 25.17 | Přečteno: 683 | Diskuse

Jan Pražák

Též u nás mohou být migranti nebezpeční

Hluboce by se mýlil ten, kdo by se snažil tvrdit, že jsme v našem státě v bezpečí před lidmi, kteří k nám migrují z cizích zemí.

20.8.2017 v 16:45 | Karma článku: 21.48 | Přečteno: 785 | Diskuse

Markéta Vaculová

Jak být v mezilidské komunikaci přímý aneb asertivní komunikace v praxi sociálních služeb

Asertivita je součástí zdravé mezilidské komunikace. Znamená to nebýt v komunikaci pasivní, manipulativní nebo agresivní, ale být přímý a ohleduplný k druhým, se současným zachováním svých práv a svého názoru.

20.8.2017 v 16:08 | Karma článku: 5.53 | Přečteno: 209 | Diskuse
VIP
Počet článků 1235 Celková karma 24.36 Průměrná čtenost 1010


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.