Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Laškování s krásnou šestadvacítkou

20. 05. 2017 19:12:14
Kdopak nás lidi asi tak stvořil? Byla to podle vědců mocná příroda, která si vzala na pomoc Darwinovu teorii o vývoji druhů? Nebo to byl podle věřících Bůh? Ať tak či tak, autor si na nás dal opravdu záležet.

Kdesi jsem četl, že se prý podle archeologických nálezů pravěký člověk dožíval v průměru šestadvaceti let. Z našeho pohledu tedy umíral hrozně mladý. Dovedete si to představit? Šestadvacet a šmytec? Nu, nedivme se mu, tomu pračlověkovi. Za pomocí pouhých oštěpů a seker s pazourkem musel bojovat s lítými šelmami, byla mu zima, zabíjely ho nemoci a hlad. Nezřídka dokonce jiní pravěcí člověkové, vlastně pardon, pralidé.

Nicméně, dovolím si trochu spekulace a zkusím si s tou šestadvacítkou maličko pohrát. Ne s šestadvacetiletou mladou ženou, abyste mi rozuměli, taková by mě už dneska nejspíš nechtěla. Myslím s tím číslem. Pokud náš stvořitel ať Bůh či Darwin z té šestadvacítky vycházel, tak nás pořádně předimenzoval. Z pohledu dneška minimálně víc než trojnásobně, některé dokonce čtyřnásobě. Ano, jedna moje známá má stodvaletou maminku, křehkou osůbku, která čte bez brýlí a za pomoci svého „vozidla“ dokonce sama chodí. (Vozidlo říkají staří lidé takovému tomu chodítku, které postrkují před sebou). A jak jí to panečku myslí, čiperce jedné stodvaleté.

Jenomže bohužel ne všichni máme takové štěstí, abychom byli na sklonku života takhle relativně schopní a samostatní. Mohu-li mluvit za sebe, tak ze všeho nejvíc bych si nepřál, abych jednou skončil v roli fyzicky i psychicky nemohoucího, který je odkázaný na své okolí. A který vinou svého stavu dává tomu okolí pěkně zabrat. Ne, nemyslete si, že jsem si to vymyslel, takových případů je mezi námi víc, než by si jeden pomyslel. Každopádně hluboce smekám před těmi, kteří se s láskou a péčí dokážou starat o svoje staré bezmocné a ne vlastní vinou protivné rodiče. Nebo o prarodiče, tety, strýce a jiné příbuzné, tchány a tchýně nevyjímaje. Případně dokonce i o lidi úplně cizí.

Leč zpět k té šestadvacítce. Pánové, představte si šestadvacetiletou ženu, jak běží k vám. Vlasy jí vlají ve větru, zářivě se na vás usmívá, její ňadra se vám nádherně dmou v ústrety a vy se nemůžete dočkat, až vás její paže obejmou. Nebo dámy. Vy si představte šestadvacetiletého muže, plného síly, lásky k vám, touhy po vás a odhodlání se vás zmocnit. „Lásky a touhy“ je myšleno romanticky, ale taky se to dá říct poněkud cynicky, respektive prakticky. Hormony a chemické reakce v organizmu, kterými nás vybavil Darwin či Bůh, abychom zachovali svůj živočišný druh. Od pralidí až do doby, než s námi „vybouchne Země“ nebo než se navzájem povraždíme.

Nicméně nejde jen o rozmnožování a nejen šestadvacetiletý člověk je krásný. Ten, co nás stvořil, se postaral o to, abychom byli krásní po celý svůj život. Nevěříte? Tak to jste asi ještě nedrželi v náručí čerstvě narozené miminko. Nebo jste se ještě neradovali nad dováděním svých vlastních dětí. Pravda, sice dokážou trochu zlobit, některé dokonce trochu dost, ale to jim na kráse pranic neubírá. Možná teď namítnete, že se mýlím a že některé děti nejsou moc krásné. Není to pravda, zkuste se na to zeptat jejich rodičů, schválně, co vám odpoví.

I po šestadvacítce je člověk krásný. Dámy zrají jako nejjakostnější víno, pánové mužní a mění se v opravdové chlapy. Pokud se vrátím k romantickému ladění, tak si troufnu tvrdit, že ošklivý člověk prakticky neexistuje. Téměř do každého z nás se totiž někdy v životě někdo zamiloval, byť třeba šlo „jenom“ a lásku tajnou a navenek neprojevenou.

Ba i o těch hodně starých lidech si troufnu tvrdit, že jsou krásní. Říkáte, že jsem se zbláznil nebo oslepl, když vidím krásu ve tvářích, svraskalých věkem a v ňadrech, která se už dávno nedmou? Už jste někdy potěšili nějakého hodně starého člověka, třeba takového, který celý život pracoval pro druhé a na nějž svět skoro zapomněl? Řekli jste mu něco hezkého, usmáli se na něj nebo mu věnovali trochu času ze svého uspěchaného života? Jestli ne, tak to zkuste udělat. On se pak rozzáří svou vnitřní krásou, která pronikne skrz jeho svraskalou tvář až k vám. Jeho srdce se pod nedmoucí hrudí rozbuší vzácnou chvilkou štěstí, až ten starý člověk zkrásní celou svou bytostí. A to si představte, že si tou svou vlastní šestadvacítkou prošel v životě už třikrát, ne-li čtyřikrát.

Autor: Jan Pražák | sobota 20.5.2017 19:12 | karma článku: 19.75 | přečteno: 1006x

Další články blogera

Jan Pražák

Policejní absurdita

Nechci zde znovu rozdmýchávat spory nesmiřitelných táborů kuřáků a nekuřáků, těch už tu bylo moc. Uvedu příklad, jak se v souvislosti s protikuřáckým zákonem změnil jeden celkem logicky znějící argument v naprostou absurditu.

26.6.2017 v 21:40 | Karma článku: 30.47 | Přečteno: 981 | Diskuse

Jan Pražák

Naše první myši

Chápu, že je docela ostuda, když kočka uloví svou první myš, až když je víc než rok stará. Ale dřív to mně a Santíkovi dvounožci prostě neumožnili.

25.6.2017 v 17:50 | Karma článku: 22.80 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem byl u věštkyně

Starobyle zařízený pokoj s vysokým stropem a těžkými závěsy na oknech byl osvětlený tlumenou září trojramenného svícnu. Na kulatém stolku, pokrytém temně rudým ubrusem ležely vykládací karty a veliká křišťálová koule.

24.6.2017 v 16:07 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 591 | Diskuse

Jan Pražák

Ve víně je pravda

„Lojzo, dvojku bílý Rulandy, jako každej tejden.“ Tak dneska jsou to akorát dva roky, co se mi zabil můj jedinej syn. To je strašný. Bože, proč já mu tehdá to blbý lezení po horách nedokázala rozmluvit.

22.6.2017 v 19:09 | Karma článku: 14.34 | Přečteno: 546 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Veronika Vojáčková

O dlouhém čase

Nedávno jsem dávala kamarádům recept na naše výborné domácí housky. Po nějaké době se ozvali s tím, že neví, čím to je, ale tak dobré jako je dělám já, se jim nikdy nepovedou. Přitom recept je přesný...

27.6.2017 v 8:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Ztlumeno

Ztráta sluchu je zpravidla i ztráta práce

Pokud se někdo připravuje na své budoucí povolání již se sluchovou vadou (něco se ve věku "náct") učí/připravuje se na takové povolání, které lze bez problémů se sluchovou vadou provozovat celý život. Ostatní však ne.

27.6.2017 v 7:55 | Karma článku: 5.18 | Přečteno: 81 | Diskuse

Jiří Turner

Stalin zase porazil Putina!

To by s tím měl Vladimir Vladimirovič sakra něco udělat! Jestli on ale není moc měkký a také moc velký demokrat? Rusům totiž podle průzkumu imponují větší střeleci. Co na to říci? Snad jen, že některé národy jsou nepoučitelné.

26.6.2017 v 23:09 | Karma článku: 10.94 | Přečteno: 172 | Diskuse

David Karásek

Tři mýty expertů

"Šance, že se netrénovaný civilista se zbraní ubrání teroristovi, je velmi nízká. Spíš by situaci ještě zhoršil," slyšíme často v médiích od osob s titulkem "bezpečnostní expert". Opravdu?

26.6.2017 v 22:13 | Karma článku: 37.15 | Přečteno: 3393 | Diskuse

Jan Pražák

Policejní absurdita

Nechci zde znovu rozdmýchávat spory nesmiřitelných táborů kuřáků a nekuřáků, těch už tu bylo moc. Uvedu příklad, jak se v souvislosti s protikuřáckým zákonem změnil jeden celkem logicky znějící argument v naprostou absurditu.

26.6.2017 v 21:40 | Karma článku: 30.31 | Přečteno: 981 | Diskuse
VIP
Počet článků 1204 Celková karma 27.74 Průměrná čtenost 1001


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.