Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tobě by v posteli nevadilo, že jsem tlustá?

13. 05. 2017 18:26:22
Chvilku jsem váhal, ale pak ve mně uzrálo černočerné rozhodnutí. Tentokrát dotáhnu všechno do hříšného konce, a ač sám ženatý, tuhle manželku svého kamaráda opravdu svedu.

Maruška si zamyšleně zamíchala kávu a vzala do ruky cukřenku, aby si ten voňavý nápoj ještě trochu vylepšila. Zarazila se, krátce si povzdechla, cukr položila zpět na tácek a rozpovídala se o růžích.

Růže. Miluje růže. Kterápak žena by nemilovala růže? Jenomže Maruška miluje růže snad úplně nejvíc a dokáže o nich láskyplně povídat, jako by to byly oduševnělé a citlivé bytosti. Při našem dnešním posezení v cukrárně však bylo Maruščino růžové vyprávění poněkud nesourodé a v jednu chvíli si dokonce popletla nějakou stromkovou s keřovou. Považte, taková odbornice!

Uvědomila si svůj omyl, na moment zmlkla a pak na mě zčistajasna vypálila otázku: „Honzo, tobě by v posteli nevadilo, že jsem tlustá?“

Zarazil jsem se a můj mozek zařadil třetí kosmickou, teda jestli to v tomhle věku ještě umí. Maruška je můj typ, dobře to ví, a tak spolu občas hrajeme takovou nevinnou kamarádskou hru „na oťukávanou.“ Ale až takhle? Asi se stalo cosi, o čem nevím a ta dobrá duše teď čeká, že s tím něco udělám.

„Dobrá, když ty na mě s esem, tak já s trumfem,“ pomyslel jsem si a upřel na ni pohled. Zatvářil jsem se co nejsmyslněji, jak to jen postarší šedivý kocour dokáže a začal ji hladit očima. Dal jsem si opravdu záležet, jemňoučce probral vlasy a obočí. Přes tváře, ústa a krk můj pohled pokračoval dál. Polaskal její oblá ňadra, ukrytá v bělostné halence, na břiše pohladil pár rozkošných drobných faldíků, umně skrytých pod látkou. Poté se svezl k fantasticky tvarovaným bokům, zvýrazněným slušivou sukní. Nebudu zapírat, nevynechal ani klín, snad to manželka mému pohledu odpustí. Začal jsem si připadat jako zloděj a zatočila se mi hlava. „Tak co se stalo, Maruško?“ Pokusil jsem se o vážný tón bez zakoktání.

Pochopila odpověď mých očí na svou otázku. Usmála se a jako správná žena si symbolicky přitáhla svetřík úžeji přes hrudník. Pak ale zvážněla: „Víš, Franta měl narozeniny a já chtěla, abychom si je spolu hezky užili. Slíbila jsem mu, že až se vrátí z práce, tak ho doma bude čekat pekáč buchet, uděláme si romantickou večerní májovou procházku a potom... No však víš. Buchty fakt miluje, vzala jsem si kvůli nim půlden dovolené a dala si na nich záležet.“

Maruščiny buchty. Mimoděk jsem polkl a možná i trochu mlasknul, ale ona se nenechala přerušit. „Když už jsem měla všechno připravené a Franta měl přijít domů, najednou volal, že ho chlapi ukecali na jedno a jestli mi prý nevadí, když se trochu zdrží. A tak jsem čekala a čekala, no, Honzo trochu to zkrátím. Těšila jsem se na ten večer a teď jsem byla otrávená, s každou hodinou naštvanější, a tak jsem si vylívala zlost na těch buchtách. Asi se v té hospodě nějak pohádali, nevím, ale dorazil před půlnocí a byl dost v ráži. Kouknul na prázdný pekáč, hodil do sebe dvě poslední buchty a pak mě sjel pohledem. Zabručel něco v tom smyslu, že jsem mu to všechno sežrala a zkazila narozeniny. A jestli si prý jako myslím, že se chce muckat s takovou tlustou ženskou, tak jsem na pořádným omylu. Nakonec prásknul dveřma ložnice, usnul jak medvěd a celou noc hlasitě prochrápal.“

Maruška zmlkla a čekala, co já na to. Chvilku jsem váhal, ale pak ve mně uzrálo černočerné rozhodnutí. Tentokrát dotáhnu všechno do hříšného konce, a ač sám ženatý, tuhle manželku svého kamaráda opravdu svedu. Dalo mi to sice dost přesvědčování, dokonce jsem jí musel slíbit, že si s Frantou nenápadně promluvím. Ale nakonec podlehla a na těch krásných velikých slaďoučkých větrnících si se mnou pochutnala s neskrývanou rozkoší.

***

Frantu dost znám, je to bezvadnej chlap a Marušku má rád, nedal by na ni dopustit. Jenomže má pár slabších míst, ostatně kdo z nás je nemá. U něj je to sport a jestli se ten večer v hospodě s někým pořádně pohádal, tak to pak doma holt nedokázal odfiltrovat. Zvlášť, pokud se těšil na ty fantastické buchty a našel jen vymetený pekáč.

A tak jsem si řekl, že mu zavolám. Vytáhnu ho na růžek, mají tam skvělé pivo z místního pivovaru. Trochu probereme život a jen tak mezi řečí se mu zmíním, že jsem v květinářství na hlavní objevil nějaký nový druh plnokvětých růží.

Vyťukal jsem jeho číslo, dost dlouho trvalo, než to přijal. „Ahoj Franto, nešel bys na růžek, dneska uvařili medovej speciál?“ Chvilku se z telefonu ozývalo nějaké šustění, pak hlasy na pozadí „děkuju“ a „prosím, ať se líbí.“ A pak mi Franta konečně odpověděl: „Honzo, moc rád, ale jestli by ti to nevadilo, tak až zejtra. Zrovna jdu domů z květinářství, to víš, ta moje a růže. A pak hned jdeme do cukrárny na náměstí. Tuhle jsem něco parádně zvoral, tak trochu žehlím. Však to znáš, tak mi drž palce.“

Autor: Jan Pražák | sobota 13.5.2017 18:26 | karma článku: 29.04 | přečteno: 1475x

Další články blogera

Jan Pražák

Policejní absurdita

Nechci zde znovu rozdmýchávat spory nesmiřitelných táborů kuřáků a nekuřáků, těch už tu bylo moc. Uvedu příklad, jak se v souvislosti s protikuřáckým zákonem změnil jeden celkem logicky znějící argument v naprostou absurditu.

26.6.2017 v 21:40 | Karma článku: 30.47 | Přečteno: 981 | Diskuse

Jan Pražák

Naše první myši

Chápu, že je docela ostuda, když kočka uloví svou první myš, až když je víc než rok stará. Ale dřív to mně a Santíkovi dvounožci prostě neumožnili.

25.6.2017 v 17:50 | Karma článku: 22.80 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem byl u věštkyně

Starobyle zařízený pokoj s vysokým stropem a těžkými závěsy na oknech byl osvětlený tlumenou září trojramenného svícnu. Na kulatém stolku, pokrytém temně rudým ubrusem ležely vykládací karty a veliká křišťálová koule.

24.6.2017 v 16:07 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 591 | Diskuse

Jan Pražák

Ve víně je pravda

„Lojzo, dvojku bílý Rulandy, jako každej tejden.“ Tak dneska jsou to akorát dva roky, co se mi zabil můj jedinej syn. To je strašný. Bože, proč já mu tehdá to blbý lezení po horách nedokázala rozmluvit.

22.6.2017 v 19:09 | Karma článku: 14.34 | Přečteno: 546 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Štěpán Bicera

Ti od bílého vraha

Tak Jihoafričané pokřikovali na rodinu Radovana Krejčíře po jeho odsouzení na pětatřicet let vězení za zosnování vražd. Vyšetřováni kvůli praní špinavých peněz byla i jeho rodina, která tam přišla o veškerý majetek.

27.6.2017 v 8:04 | Karma článku: 12.81 | Přečteno: 146 | Diskuse

Helena Vlachová

Co ve sdělovacích prostředcích postrádám

V televizi se velmi často vysílají dokumenty, zachycují etapy druhé světové války, přední nacisty, jejich životy. Ale proč se nevysílá něco víc o normalizaci v Československu?

27.6.2017 v 5:44 | Karma článku: 14.75 | Přečteno: 459 | Diskuse

Jan Andrle

Když je mi smutno...

... zapaluji si svíčku a zírám do plamene, jak už jsem kdysi z Anglie psal, ale mám i jiné terapie. Třeba si pouštím Katedrálu o třech dějstvích, tak nádherně stvořenou panem Zdeňkem Mahlerem a ČT.

27.6.2017 v 2:05 | Karma článku: 9.10 | Přečteno: 189 | Diskuse

Milan Radek

Není gay jako gay, musí být uvědoměle antisemitský a propalestinský

Dnes se antisemitismu říká propalestinský aktivismus. V Chicagu Izraelky přišly podpořit hnutí LGBT, ale ouha! Měly na duhových vlajkách Davidovo hvězdu což by mohlo podráždit palestinské lesby a pokrokové sily, tudíž je vyhodily

27.6.2017 v 0:11 | Karma článku: 31.05 | Přečteno: 885 | Diskuse

Filip Vajdík

Důkaz pro pastafariánství

Tramvaj jezdí po kolejích. Z toho můžeme neprůstřelnou logikou odvodit, že holub taky jezdí po kolejích. A knihu někdo musel nadizajnovat a vyrobit, a z toho logicky vyplývá, že i celý svět muselo něco nadizajnovat a vyrobit!

26.6.2017 v 21:02 | Karma článku: 15.05 | Přečteno: 364 | Diskuse
VIP
Počet článků 1204 Celková karma 27.74 Průměrná čtenost 1001


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.