Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vliv médií na xenofobii obyčejných lidí

11. 05. 2017 14:08:47
Proboha, to je nadpis. Jako bych se chtěl pustit do bůhvíjakého rozboru, což neumím. Co třeba „Moje zkušenosti s migranty.“ Taky ne, čtenáři by se natěšili a pak by byli zklamaní. Tak raději: „Jak jsem potkal muslimky na poště."

Nicméně začnu těmi médii. Když někde dojde k teroristickému činu, rázem se hlavní zpravodajství mnoha médií stane zcela monotématické a několik dní rozebírá tu ohavnou věc ze všech stran. Aniž bych chtěl jakkoli podceňovat nebezpečí takových činů a dotknout se jejich obětí, tak mi připadá, jakoby hlavním cílem našich médií bylo děsit lidi.

Jako kdyby nám ta média mezi řádky úpěnlivě kladla na srdce: „Za žádných okolností nejezděte do Paříže. Do Nice. Nebo raději nejezděte vůbec nikam a seďte doma na svých pozadích, co kdyby k něčemu podobnému došlo zrovna tam, kde zrovna budete. Co kdyby se tam nějaký terorista převlečený za uprchlíka odpálil.“

Proč to ta média takhle obsáhle, detailně a mnohdy emotivně dělají? No, řekl bych, že důvod je jasný. Čtenost a sledovanost. Čím víc čtenářů a diváků, tím víc zlaťáčků. A takový zlaťáček má přece vyšší váhu než vyváženost a objektivita, za kterou si toho, bratru, moc nekoupíš. Lidé jsou potom vystrašení víc, než je třeba a takový vystrašený človíček se ke svému strašiteli rád vrátí. Jednak, co kdyby ho pro změnu trochu uklidnil, že už to není tak zlé. A druhak senzacechtivost, co si budem...

Popojedeme ke druhému pokusu o nadpis, tedy k mým zkušenostem s migranty. Většinou dobré nebo aspoň neutrální. Potkávám jich celkem dost a celkem často, jezdím s nimi autobusem, kupuju si od nich všechno možné. Jezdí dělat do skladových hal, které mám cestou do práce. Jsou to většinou Ukrajinci a není s nimi žádný problém. Makají, jsou rádi, že si vydělají, dokonce už se naučili nepředbíhat při nastupování do autobusu víc než my Češi. Samozřejmě, že občas některý z nich provede něco nekalého, ale to naši lidé dělají taky.

A pak různí prodavači a prodavačky, někteří dokonce ten obchod, bistro či restauračku vlastní. Vietnamci, Turci, Řekové, zase Ukrajinci a podobně. Většinou jsou poctiví, ochotní a vstřícní, pár jich šidí nebo se snaží prodávat prošlé zboží. Tedy nic, nač by našinec nebyl celkem zvyklý a o čem by mohl říct: „Jo, kamaráde, tak takhle by tě český člověk nepodfoukl.“

Ale všimli jste si, že jsem se mezi těmi národnostmi nezmínil o žádných Arabech, neřku-li rovnou o muslimech? Proč asi? Prostě proto, že jich tady mezi námi moc neběhá a člověk na ně jaksi není zvyklý.

A zase popojedeme, teď už k té poště. Normálně včera odpoledne jsem se v ní musel stavit a že neuhádnete, na koho jsem tam natrefil? Na naší vesnické minipoštičce o pár metrech čtverečních a jednom okýnku s paní poštmistrovou? Nebudete tomu věřit, ale byly tam. Vešly tam těsně přede mnou dvě snědé mladé dámy, zahalené v klasických šátcích. „No a co?“ Měl jsem si říct, „je to to samé, jako kdyby to byly ty Ukrajinky. Nebo Řekyně." Ale já si to neřekl a představte si, že v prvním momentě jsem se lekl. Úplně xenofobně lekl.

Nojo, jenomže pak jsem si uvědomil: „Co blbneš, to si jako myslíš, že si strčily nálože do podprsenek a přišly zrovna tuhle minipoštu vyhodit do povětří? Zabít jednu sličnou paní poštmistrovou a tebe, ty chytráku?“ Však se taky ukázalo, že si tam jedna přišla něco vyřídit, předložila cestovní doklad a dostala nějaký papír. Ta druhá ji jen doprovodila, asi aby jí nebylo smutno. Úplně stejně jako kdyby to byly dvě Ukrajinky nebo třeba Vietnamky.

Takže drahá média, piánko, uberte trochu, jestli bych teda mohl poprosit. Až zase někde nějaký islámský terorista nejede náklaďákem do davu nebo se někdo mezi lidmi odpálí, informujte o takové zavrženíhodné události věcně a bez touhy po zvýšení sledovanosti nebo čtenosti. My posluchači a čtenáři totiž nejsme tak hloupí, abyste nás museli přestrašovat a mezi řádky v nás živit xenofobní pocity.

To byste totiž už taky rovnou mohli říkat, abychom se báli v obchodních centrech, protože tam řádí české šílené vražedkyně a nelezli do hospod, protože tam střílí moravští blázni. A to bychom pak byli xenofobní vůči vlastním lidem, což je blbost na entou, nemyslíte?

Autor: Jan Pražák | čtvrtek 11.5.2017 14:08 | karma článku: 28.00 | přečteno: 3057x

Další články blogera

Jan Pražák

Policejní absurdita

Nechci zde znovu rozdmýchávat spory nesmiřitelných táborů kuřáků a nekuřáků, těch už tu bylo moc. Uvedu příklad, jak se v souvislosti s protikuřáckým zákonem změnil jeden celkem logicky znějící argument v naprostou absurditu.

26.6.2017 v 21:40 | Karma článku: 30.39 | Přečteno: 981 | Diskuse

Jan Pražák

Naše první myši

Chápu, že je docela ostuda, když kočka uloví svou první myš, až když je víc než rok stará. Ale dřív to mně a Santíkovi dvounožci prostě neumožnili.

25.6.2017 v 17:50 | Karma článku: 22.80 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem byl u věštkyně

Starobyle zařízený pokoj s vysokým stropem a těžkými závěsy na oknech byl osvětlený tlumenou září trojramenného svícnu. Na kulatém stolku, pokrytém temně rudým ubrusem ležely vykládací karty a veliká křišťálová koule.

24.6.2017 v 16:07 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 591 | Diskuse

Jan Pražák

Ve víně je pravda

„Lojzo, dvojku bílý Rulandy, jako každej tejden.“ Tak dneska jsou to akorát dva roky, co se mi zabil můj jedinej syn. To je strašný. Bože, proč já mu tehdá to blbý lezení po horách nedokázala rozmluvit.

22.6.2017 v 19:09 | Karma článku: 14.34 | Přečteno: 546 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Veronika Vojáčková

O dlouhém čase

Nedávno jsem dávala kamarádům recept na naše výborné domácí housky. Po nějaké době se ozvali s tím, že neví, čím to je, ale tak dobré jako je dělám já, se jim nikdy nepovedou. Přitom recept je přesný...

27.6.2017 v 8:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Ztlumeno

Ztráta sluchu je zpravidla i ztráta práce

Pokud se někdo připravuje na své budoucí povolání již se sluchovou vadou (něco se ve věku "náct") učí/připravuje se na takové povolání, které lze bez problémů se sluchovou vadou provozovat celý život. Ostatní však ne.

27.6.2017 v 7:55 | Karma článku: 5.18 | Přečteno: 81 | Diskuse

Jiří Turner

Stalin zase porazil Putina!

To by s tím měl Vladimir Vladimirovič sakra něco udělat! Jestli on ale není moc měkký a také moc velký demokrat? Rusům totiž podle průzkumu imponují větší střeleci. Co na to říci? Snad jen, že některé národy jsou nepoučitelné.

26.6.2017 v 23:09 | Karma článku: 11.28 | Přečteno: 172 | Diskuse

David Karásek

Tři mýty expertů

"Šance, že se netrénovaný civilista se zbraní ubrání teroristovi, je velmi nízká. Spíš by situaci ještě zhoršil," slyšíme často v médiích od osob s titulkem "bezpečnostní expert". Opravdu?

26.6.2017 v 22:13 | Karma článku: 37.18 | Přečteno: 3393 | Diskuse

Jan Pražák

Policejní absurdita

Nechci zde znovu rozdmýchávat spory nesmiřitelných táborů kuřáků a nekuřáků, těch už tu bylo moc. Uvedu příklad, jak se v souvislosti s protikuřáckým zákonem změnil jeden celkem logicky znějící argument v naprostou absurditu.

26.6.2017 v 21:40 | Karma článku: 30.47 | Přečteno: 981 | Diskuse
VIP
Počet článků 1204 Celková karma 27.74 Průměrná čtenost 1001


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.