„Santíku, vylez z té myčky na nádobí a honem sem poběž. Už jsi slyšel tu novinu?“ „Jakou Rózko? Vůbec nemám tušení, o čem to tady mňoukáš.“
„Představ si, bráško, prý nás ti naši dvounožci začnou konečně pouštět ven na čerstvý vzduch.“
„Opravdu? No už je na čase. Vůbec nevím, proč nás pořád drží doma. Vždyť přece Linda s Damiánem si běhali venku, jak se jim zlíbilo.“
„Víš, Santí, ono to není zase tak jednoduché. Linda s Damiánem byli ostřílení kříženci z útulku, kteří se vyznali a hned tak něco je nerozházelo. Poradili si s cizíma kočkama, dávali si pozor na psy a dokonce se jim nic nestalo ani na té hlavní silnici, která je tady za rohem.“
„Rozinko, co je to silnice?“
„No právě, tady to vidíš sám. Po silnici běhají obludy, které jsou životu nebezpečné. A ty ani nevíš, co to je. Kdyby nás personál vypustil jen tak, bůhví, jak bychom skončili.“
„Ségro, netvrď mi, že bychom nezvládli to, co zvládla Linda s Damiánem.“
„Bráško, já tě chápu, ale pochop i ty mě. Jsem ženská, tak jsem prostě opatrnější a nechci nic riskovat.“
„No dobrá, dobrá, ale jedno mi vysvětli. Mňoukáš, že budeme moct chodit ven a přitom nám nebude hrozit žádné nebezpečí. To jako, že tam ti dvounožci budou za námi pořád běhat, aby nás ohlídali?“
„Ale ne, to by nedokázali. Tak poslouchej, nevím to úplně přesně, jenom ti prozradím, co jsem zaslechla, když si mezi sebou povídali.“
„Tak honem, honem, jsem celý napnutý.“
„Prý budeme mít něco jako venkovní pokojík. Takový výběh, jako mají divoké šelmy, třeba tygři nebo lvi. Má to být hned u našeho domečku, abychom mohli chodit oknem dovnitř a ven.“
„Jé, Rozálie, jako tygři? Tak to beru, je vidět, jak si nás ti naši dvounožci váží a předcházejí. Možná se nás dokonce i trochu bojí. Začínám se na ten výběh moc těšit. Nevíš, kdy to má být hotové?“
„Santí, co jsem slyšela, tak během pár týdnů. Akorát začne pořádné jaro a my si budeme užívat čerstvou trávu, sluníčko a vlahé venkovní povětří.“
„A motýli a myši a všechno, co nám tam vběhne nebo vletí, tak ulovím. Pro tebe, Rózko. A nějakého zvlášť vypaseného myšáka dám dvounožcům, ať konečně poznají, co je dobré.“
„No, moc se nekasej, jen jestli to budeš umět. A víš co, dáme pár fotek, co pořídil dvounožec, chceš?“
„Tak jo, Rozí. Sice se mu moc nepovedly, ale snad nám to čtenáři odpustí.“
