Z práce rovnou do blázince
Není se tedy čemu divit, že hned po střední škole vyměnila bankovky a mince na hraní za ty skutečné a nastoupila do jedné pražské směnárny. Vydržela tam několik let, pak vystřídala pár podobných míst, aby zhruba před půl rokem zakotvila v jedné z mnoha kamenných poboček menší banky v českých rukou.
Juliiny platové podmínky nebyly nikterak oslňující, při nástupu dostala zhruba 15 000 korun čistého s příslibem, že po zkušební době může dostat až o 3 000 korun víc. To se však nestalo ani po pěti měsících.
Vše, co banka nedala Julii na penězích, jí bohatě vynahradila v pracovním zatížení. Juliina dávná záliba v manipulaci s hotovostí byla naplněna do sytosti. Mladá žena pracovala na pokladně, směňovala, přijímala, vyplácela a k tomu všemu měla za úkol vykonávat bankovní poradenství. Vedení banky bylo v konkurenčním prostředí celkem snaživé, vymyslelo celou řadu lákavých produktů, a tak o zákazníky nebyla nouze. Jinak řečeno, před Juliinou pokladnou byla imrvére fronta. Bodejť by nebyla, když ze tří plánovaných pozic pokladních/poradkyň na pobočce byly dlouhodobě obsazeny pouze dvě.
Aby toho nebylo málo, Julie obden na střídačku se svou kolegyní odvážela po práci hotovost do centra Prahy. Činila tak bez ochranky a s rizikem přepadení. Suma sumárum průměrně 13 hodin tvrdé práce denně, při níž nebylo radno dělat chyby. Julie tvrdila, že jí to nevadí. Byla svobodná a bezdětná a navíc, jak víme, pracovat s penězi ji bavilo už odmalička. K tomu všemu měla jedno drobné „postižení,“ byla nad míru pracovitá. „Však já to zvládnu,“ tvrdívala vždy s úsměvem.
Nicméně psychické a fyzické zdroje každého člověka jsou omezené, a tak trvalé přetěžování postupně skolilo i naši zdravou a silnou pětatřicetiletou ženu. Prvními varovnými signály organizmu, který se Julii snažil přimět ke zpomalení vražedného pracovního tempa, byly bolesti hlavy. Později se přidaly poruchy spánku, které jen urychlily její celkové vyčerpání. „Nemohu zvolnit, nemohu vypnout, nestíhala bych a vyhodili by mě,“ nutila Julie sama sebe dál a dál navzdory stupňujícím se problémům. A pak zákonitě přišlo celkové zhroucení.
Dnes jsou to čtyři týdny ode dne, kdy byla Julie převezena do psychiatrické léčebny. Její mamka tam za ní dennodenně chodí a říká, že teď už jsou z nejhoršího venku. Pokud to tak dobře půjde dál, tak za čtrnáct dní propustí Julii domů.
A jak to bude s Julií dál? Prognóza není jasná, každopádně ji čeká několik měsíců pracovní neschopnosti a poté s vysokou pravděpodobností částečný invalidní důchod. Není vyloučený ani plný, záleží na tom, nakolik se Juliin organizmus dokáže dát do pořádku.
PS: Příběh jsem popsal tak, jak mi ho dnes odvyprávěla Juliina matka, pouze jméno té mladé ženy jsem změnil. Závěrem přidala malé srovnání: „Moje kamarádka žije v pohraničí a pracuje na podobné pozici v Německu. Za polovinu práce dostává trojnásobnou mzdu.“
Jan Pražák
Heleno, hledej!
„Tak copak si dáte?“ Zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme se sobotního podvečera usadili se Soňou k restauračnímu stolu za účelem doplnění sil po odpoledním courání nezvykle chladnými ulicemi města.
Jan Pražák
Věř svým očím
„Promiň, Marku, já s tebou na to kafe fakt nemůžu jít. Musím do zítřka opravit písemky za celou třídu, ještě jsem s tím ani nezačala a už tak u toho budu sedět do noci. Tak se na mě nezlob, prosím.“
Jan Pražák
Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti
„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
S vládou nemá smysl pokračovat v jednáních, a to ani za účasti prezidenta, řeklo ANO
V atriu Poslanecké sněmovny proběhla tisková konference stínové vlády hnutí ANO. Poslanci mluvili...
Přítelkyni doma přikryl textilem a zapálil. Muž dostal za vraždu sedmnáct let
Na sedmnáct let do vězení poslal Krajský soud v Brně muže za upálení jeho družky v Rajhradě na...
AKTV už sedm let hájí zájmy televizí. Bojuje s piráty a za nové zákony
Asociace komerčních televizí slaví letos na jaře již sedmé výročí od založení. Jejími prioritami...
„Není podstatné být vidět, ale mít výsledky.“ Politici reagují na konec ministryně
O demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) byl premiér Petr Fiala...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 2128
- Celková karma 31,27
- Průměrná čtenost 1303x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.