Fastfood po česku v samém srdci Prahy
Ti starší z nás si možná ještě vzpomenou na kdysi oblíbený automat Koruna na rohu Václavského náměstí a ulice Na Příkopech. Byl to takový klasický socialistický podnik, kde se člověk mohl rychle najíst. Pokud si dal pozor a neobjednal si cosi s „prošlou záruční lhůtou,“ dokázal skousnout občas ošizenou porci, podměrečné pivo nebo nevyčištěné trubky, tak se úspěšně zasytil. A když měl náhodou štěstí a narazil na něco chutného, byl i spokojený. Pokud si ovšem dobře podržel půllitr, aby mu ho v nestřežené chvilce nevyzunkli santusáci.
Teď okolo svátků se u nás v práci nevaří. Chvilka před Štědrým dnem, času nebylo mnoho a já cítil, že pokud okamžitě něco nepohltím, nebudu po zbytek dne k použití. KFC, Mekáče a podobné skvělé výdobytky dnešní doby jsem zavrhl, na bagetu v celofánu jsem neměl chuť a dlabat rohlíkem vlašák z kelímku z lahůdek se mi též nechtělo. Na polední meníčko v některé z přilehlých hospůdek nebyl čas.
A tak jsem zavítal do masny zhruba uprostřed Jindřišské ulice. Ten podnik je tam, co pamatuji, místnost orámovaná třemi pulty, za nimiž se činí parta prodavaček, obklopených regály a přepestrou nabídkou voňavých pochutin. Buřtíčky, šunčička, uheráček, bůčíček, kýtička syrová i uzená, žebírka, plecka, hovězí vepřové, zkrátka vegetariánovo peklo. A masožravcův ráj.
Za jedním regálem černá tabule s křídou napsanou nabídkou teplých jídel. Není jich mnoho, jen pár, takový „doplňkový“ prodej. Ale klasika, ten den třeba prdelačka a gulášek s knedlíčkem. A uprostřed podlouhlý stůl, kde se na stojáka může najednou najíst tak osm lidí, pokud se moc neroztahují. Nevím, takhle narychlo ve stoje se možná jíst nemá, ale já neváhal ani vteřinu. Jen hlavou mi prolétla vzpomínka na tu někdejší Korunu.
S guláškem pěkně z předního hovězího, jak má být, s tak akorát ostrou omáčkou a s knedlíky jako kola od náklaďáku jsem se vtiskl ke čtyřem dělňasům v montérkách a ke staré babce. Zakrojil jsem knedlík, pořádně vymáchal v omáčce, přidal kousek masíčka a rázem započal koncert, mé chuťové buňky zapěly ódy nebeské.
Chlapíci chvatně dojedli, zmizeli a mně se otevřel výhled na celý krám. „Tři čtvrtě kila zadního, prosím,“ znělo z jedné strany, „dvacet deka anglické a dva pivní rohlíky“ ze strany druhé. „Dobrý den, s dovolením, já projdu, prosím, sto padesát korun, děkuji, na shledanou.“ Útržky hovorů dokreslovaly atmosféru, prodavačky kolotaly od zboží k váze, ke kase a zase zpátky, občas se někdo na někoho usmál, nikdo nikomu nenadával.“
A já jen jedl a koukal. Ty holky v červenobílých zástěrách sice nebyly mladé ani štíhlé, ale byly krásné. Možná to řeknu trochu hloupě, ale připadaly mi takové zkrásnělé svou prací, kterou snad některé z nich dělají tak dlouho, co tam ta masna stojí. Možná to bylo tou vánoční atmosférou, snad tím dobrým jídlem, ale já měl dojem, že i po těch létech je tahle jejich „masitá“ práce baví.
Prve jsem se bál, že bez jídla budu po zbytek dne k ničemu, ale ten oběd mi moc nepomohl. Odpoledne jsem měl v žaludku jako v pokojíčku a mé myšlenky se ne a ne odtrhnout od toho gulášku s knedlíkem a od usměvavých dam v červenobílých zástěrách. A hlavně jsem měl takový hezký pocit, že i v té dnešní uspěchané a zkomercializované době se ještě najde pár obyčejných míst, kde život funguje tak, jak fungovat má.
Jan Pražák
Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti
„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2126
- Celková karma 30,93
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.