Naposled přeji krásné Vánoce všem svým čtenářům

17. 12. 2016 20:57:31
Až budete číst tyto řádky, tak už zde mezi vámi nebudu. Jejich publikování jsem načasoval tak, abych do té doby mohl v klidu a v pokoji opustit tento zlý svět.

Vy, kteří znáte můj příběh, možná tušíte, proč jsem se k tomuto zoufalému kroku rozhodl. Mohli jste sledovat, jak jsem se s vámi ve svých článcích dělil o chvíle štěstí, když jsem poznal Jiřinu, plánoval s ní společný život a zařizoval naše vysněné hnízdečko lásky.

Poté jste se mnou prožívali osudový zlom, když mě opustila a ukázala mi svou pravou tvář. Připravila mě o byt, který jsem na ni ve slabé chvilce přepsal kvůli výhodnějším splátkám. V poslední době jste se dočetli o mém zoufalém pádu až na zem, když mě kvůli absencím propustili z práce a mí takzvaní přátelé se ke mně obrátili zády.

Nyní jsem úplně sám, už nevím jak dál, a tak se s vámi jednou provždy loučím. Už jen pár chvil, musím sebrat odvahu a pak stisknu spoušť...

Přeji vám všem krásné Vánoce a šťastnější život, než jsem měl já.

Navždy Váš Michal

***

Administrátoři blogové sekce portálu „Tep naší doby“ měli za úkol přečíst každý článek, označený k publikování a zablokovat jej v případě, že by autor svým textem porušoval kodex. V podvečer před Štědrým dnem se sešli v redakci všichni čtyři a udělali si takové malé vánoční posezení.

„Proboha, lidi, pojďte se na něco podívat.“ Karolína byla zvyklá na leccos, ale text, v němž se autor svěřoval s chystanou sebevraždou, se jí dostal k očím poprvé. Navíc to z jejího pohledu nebyl ledajaký autor. Oblíbila se ho mezi desítkami ostatních, a i když jí to samotné přišlo maličko neprofesionální, s napětím sledovala jeho osudy. Vždyť si před časem sama prošla podobným peklem na zemi a jen její silná vůle jí umožnila odrazit se ode dna.

„Karol, ty jeho články znáš, připadá ti, že to ten člověk myslí vážně?“ Zeptal se jí Petr, šéf jejich skupiny. „Ten si na žádnou nadsázku nepotrpí, v lidské psychice se dost vyznám a troufnu si tvrdit, že všechno, co o sobě doteď psal, byla pravda.“

Rychle se radili, co teď s tím. Zabránit někomu v sebevraždě je morální povinností a všichni cítili, že by měli okamžitě něco podniknout.

„Počkejte, lidi, já něco zkusím,“ přišla Karolína s nápadem. „Petře, koukni se mi do profilů na jeho adresu a telefon, já za ním zajedu, snad to ještě stihnu. Nejspíš se mnou vyrazí dveře, a jestli se o tom dozví vedení, tak mě odsud možná vyhodí, ale za pokus to stojí. Proboha, tady jde o život, tak všechno ostatní je přece vedlejší.“ Vyběhla ven a skočila do auta.

***

Oranžový plamínek zvolna ukusoval milimetry ze svíčky, kterou si Michal postavil na stůl. Ve chvíli, kdy zmizí první značka ve vosku, vytáhne pistoli a položí si ji před sebe. Mezi druhou a třetí značkou bude v duchu prosit o odpuštění všechny lidi, kterým kdy v životě nějakým způsobem ublížil. Zároveň odpustí těm, kteří ublížili jemu. Včetně Jiřiny. Až zmizí i třetí značka, zbyde už jenom malá chvilička, než bude konec.

Vosk nad poslední značkou už měkl a Michal myslel na Jiřinu. V duchu viděl její tvář, hladil ji myšlenkami a snažil se zapomenout na všechno, co mu provedla. „Odpouštím ti,“ jeho tichá slova byla upřímná.

Zazvonil telefon, Michal ho dlouho nechtěl zvednout. „Vem to,“ křičelo beze slov jeho zmučené podvědomí, „vem to, vždyť na to čekáš.“ Pomalu zvedl ten přístroj a přijal hovor, automaticky se představil.

„Dobrý večer, tady je Karolína Svobodová, nevím, jestli mě znáte, ale nutně potřebuji vaší okamžitou pomoc, byl byste tak hodný?“ Karolína Svobodová. To jméno mu něco říkalo, ale nedokázal si vybavit, o koho jde. Poslední značka na svíčce zmizela a Michal měl pocit, že mu osud dává šanci udělat před smrtí poslední dobrý skutek.

„Kde jste a co potřebujete?“ „Ležím u druhé lavičky v parku před vaším domem, asi jsem si podvrkla kotník a nemůžu se postavit, mohl byste sem přijít?“ Michal zaváhal. Může to být nějaká lest, na to teď nemá čas. „Nemůžete si zavolat sanitku?“ „Nemůžu, nezlobte se. Nejsem moc střízlivá a bojím se, že se mi vysmějou nebo mě odvezou rovnou na záchytku.“ Karolína lhala, jako když tiskne a doufala, že se jí podaří Michala přesvědčit, aby přišel. „Tak dobře, za minutku jsem tam.“ Schoval pistoli, sfoukl svíčku a vyběhl ze dveří.

Na Karolínino naléhání nejeli nikam do nemocnice, vzal ji k sobě domů s tím, že jí stáhne kotník obinadlem sám. „Tak co, zkuste se postavit a udělat pár kroků,“ jako laik nepoznal, že ošetřuje nohu, které nic není. Zvedla se a kulhavě kousek popošla. „Jo, jo, je to o dost lepší. Díky moc Michale, zachránil jste mě, za odměnu vás zvu na kafe tady za roh. Pomůžete mi tam dojít?“

***

„Pro mě turka a pro dámu, latté... Cože, vy máte domácí vánočku, tak dvakrát, prosím.“ Michal dokončil objednávku a obrátil se na Karolínu: „Podle jména vás odněkud znám, osvěžila byste mi paměť?“ „Když mi slíbíte, že mě nebudete přerušovat, tak vám o sobě povím.“

Karolína olízla pěnu ze lžičky a pustila se do vyprávění: „Nejprve se vám musím omluvit, Michale, s nohou nic nemám a jsem střízlivá, ale potřebovala jsem vás vidět. Četla jsem vaše články a můj osud je podobný jako ten váš. Ve svém posledním vyprávění před čtyřmi dny jste psal, že budete na Štědrý den sám. Víte...“ Maličko zaváhala, jako by se bála, aby najednou neporušila Michalovo křehké příměří se životem.

„...Víte, já jsem adminka blogu Tep naší doby, dneska mám volno a zítra o Štědrém dni také. A tak jsem si řekla, asi jsem blázen, jestli bychom nemohli ten sváteční večer strávit spolu. V tu chvíli by přece neměl být žádný člověk sám. Přijal byste moje pozvání?“ Zmlkla, najednou už nebyla nezištnou zachránkyní něčího života, cítila se zas sama sebou.

Zamyslel se, tiše jí pozoroval, jakoby se chystal učinit osudové rozhodnutí. Jemně se dlaní dotkl její ruky a pak jí pevně pohlédl do očí: „Přijmu, rád. Opravdu moc rád. Ale za tu drobnou intriku s nohou teď pro mě něco udělejte, prosím. Zavolejte svým kolegům do redakce, ať zablokují článek, který jsem dnes napsal a jehož zveřejnění jsem naplánoval na zítřejší ráno. A slibte mi, že ho nikdy v životě nebudete číst.“

PS: Příběh je smyšlený a osoby, které v něm vystupují, nemají nic společného se zdejším blogem.

Autor: Jan Pražák | sobota 17.12.2016 20:57 | karma článku: 27.79 | přečteno: 1829x

Další články blogera

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 26.83 | Přečteno: 1435 | Diskuse

Jan Pražák

Máte rádi českou klasiku?

Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.

25.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 26.74 | Přečteno: 671 | Diskuse

Jan Pražák

Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní

„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.

22.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 25.55 | Přečteno: 872 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem prchl z postele do skříně

Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.

19.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 27.38 | Přečteno: 790 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 13.73 | Přečteno: 161 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 26 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.11 | Přečteno: 282 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.53 | Přečteno: 490 | Diskuse
VIP
Počet článků 2119 Celková karma 30.96 Průměrná čtenost 1302


Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...