Kotěcí pozvánka
„Santíku, promiň, ale ptáš se trochu hloupě. Platí na tebe přesně to, co kdysi říkal Zrzunda Modroočkovi, vypadáš jako opravdový kocour, ale rozum máš ještě kotěcí.“
„Tak promiň, Rózko, mě to opravdu překvapilo, tak jsem se holt blbě zeptal. Jestli o tom něco víš, tak mi to, prosím, zamňoukej.“
„Ano, Santí, je to tak. Dneska jsme původně měli škrábat další díl péče o zdraví našich dvounožců, ale tohle je mnohem důležitější. Dvounožci musejí ještě pár dní počkat.“
„Tak už mě nenapínej, holka. Nebo ti ulovím ocásek.“
„Víš, bráško, některé kočky žijí venku, nemají svoje obydlí, nikoho, kdo by je krmil, staral se o ně, hrál si s nimi a u nějž by mohly spát.“
„A ony si takový život vybraly samy?“
„Dřív to bývalo běžné, podobně jako u dvounožců, když ještě lezli po stromech a bydleli v jeskyních. Ale dnes už většina koček dává přednost životu s lidmi, se svým personálem. Jenže zdaleka ne každé se to podaří, některá si špatně vybere a její dvounožci ji časem vyhodí.“
„Vyhodí? Prosím tě, Rózko, co to mňoukáš, to snad ani není možné.“
„Bohužel je, Santí, víš, jsou i takoví, kteří si pořídí kočku jen tak pro zábavu, a když je přestane bavit, tak ji vyženou. Nu a pak se třeba stane, že ta vyhozená kočka se někde venku okotí. Má hlad, nemá čím nakrmit své maličké, a tak jí nezbývá, než se snažit ulovit, co se dá, žebrat po okolí a hledat, co do tlamičky. Přitom je v nebezpečí od predátorů, od nehodných lidí nebo může umřít hladem a zimou.“
„Ségra, ty mě děsíš. Co se pak stane s těmi koťaty, když jsou ještě maličká a přijdou o maminku?“
„Radši se neptej, bráško, však určitě tušíš.“
„To je kruté. Copak neexistuje nějaké řešení?“
„Existuje, a právě proto o tom dnes spolu škrábeme. Naštěstí je na světě spousta dvounožců se zlatým srdcem, kteří zasvětili svůj život právě takovým opuštěným kočkám.“
„A ti si je všechny vezmou k sobě domů, viď?“
„Ne bráško, tak jednoduché to zas není. Bezprizorních koček je tolik, že by se k těm hodným dvounožcům nevešly všechny najednou. A tak si je tito lidé berou do takzvaných útulků nebo depozit a hledají pro ně nové definitivní domovy u dalších dvounožců.“
„A u jakých, Rózko?“
„Třeba u takových, kteří touží po čtyřnohém členu rodiny, ale zatím žádného nemají. Nebo už měli, ale on jim odešel za duhový most, protože my kočky stárneme daleko rychleji než lidé.“
„Tak to jsem moc rád, ségra, že se takoví dvounožci najdou. Ti útulkáři i ti, co fungují jako nový personál. Ale vlastně, mňoukni mi, jak oni se o těch kočkách v útulcích dozvědí?“
„Santíku, to je právě to, k čemu chci dojít. Útulkáři pravidelně pořádají umísťovací výstavy, berou tam svoje nalezence a ti si tam potom vybírají svůj nový personál mezi dvounožci, kteří se tam přijdou podívat.“
„Opravdu Rózko? Není to tak, že by si tam dvounozí zájemci sami vybírali mezi těmi kočkami?“
„Santíku, pst! Přesně takhle si to myslí lidé. Jenom my kočky víme, jak je to doopravdy, ale nebudeme jim brát jejich ideály, když jsou tak hodní a dávají nám nové domovy, jídlo, lásku a hřejivou náruč.“
„Rózko, a ty o nějaké takové výstavě víš?“
„Vím, Santíku, jedna z těch zlatých útulkářek poslala našemu asistentovi pozvánku a on mě poprosil, abych o tom společně s tebou naškrábala článek.“
„Ségra, tak to já se k tobě moc rád přidávám. A budu držet všech svých osmnáct drápků, aby tam zašlo co nejvíc dvounožců a aby tam spousta koťat, koček a kocourů nalezlo své nové dvounožčí rodiny.“
„Santíku, sama bych to nezamňoukala líp. Ale teď pojď, musíme sem nějak dostat tu pozvánku, aby všichni ti hodní dvounožci věděli, kam si pro naše sestřenky a bratránky mají přijít.“
„Ségra, myslíš, že na to ti dvounožci zapamatují?“
„Určitě, bráško, ti kteří mají nás kočky opravdu rádi, tak na to nezapomenou.“
Jan Pražák
Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti
„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2126
- Celková karma 30,95
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.