Ženich
Šestnáctka bylo na pátou hodinu nezvykle prázdná, uvnitř panoval až trochu nudný poklid. Manželský pár středního věku se polohlasně o něčem dohadoval u dveří, maminka s děvčátkem na dvousedačce tiše švitořila se svou ratolestí, mladá dívka se s úsměvem na tváři věnovala svému mobilu. No, spíš bych řekl, že se věnovala svému milému a ten mobil byl jen jejich prostředníkem.
U Vodárny přistoupil poněkud klátivým krokem tak pětadvacetiletý Jarek a slušně pozdravil: „Čauec,“ hodil do plácu pěkně nahlas. Rozvážným pohledem přelétl celou tramvaj a pokračoval: „Víte, já su Brňák, tak bych to neměl hlásit, ale ten váš Prágl je krásný.“ Zavěsil se nad prázdnou sedačku, lehce škytl, poté navázal na svá slova: „Nádherné památky, samí milí lidé a takové betálné šnicle. Ale Špilberk tu nemáte, to teda zase ne.“
Manželský pár u dveří přestal řešit svůj spor, maminka ztichla a nápadně se zahleděla z okna, její dcerka pro změnu vyvalila svá kukadla na řečníka, jen slečna se nenechala rušit od švitoření prstíků na displeji telefonu. O zastávku dál se ve dveřích objevila mladá paní se zcela jednoznačně krásně zakulaceným bříškem. Jarek na ni krátce pohlédl, zamrkal, hodil sicnu na jedno z mnoha prázdných míst, okamžitě zase vstal a rozmáchlým gestem nabídl své místo nově příchozí: „Su slušně vychovaný, přece vás nenechám stát.“ Těhulka neudržela vážnou tvář, se smíchem usedla, avšak pro jistotu o kousek dál.
„Psst,“ položil si Jarek na Flóře prst přes rty a zatvářil se vážně, „je tu revizor.“ To už se k němu zmíněný úředník dopravního podniku blížil s namířeným odznakem. Jarek se snažil vzbudit dojem, postavil se do pozoru a po vojensku srazil patky, skoro se u toho ani nezakymácel. „Tahle jízdenka je propadlá,“ suše mu oznámil kontrolní orgán a nasadil trpělivý výraz. Jarek zamumlal cosi, že to není možné a začal si prohledávat kapsy. Nejprve nabídl revizorovi okousanou půlku rohlíku, pak pouzdro na brýle, ale ten vše odmítal. Teprve ve chvíli, když už to vypadalo, že bude muset z úřední moci zasáhnout, rozvinul mu Jarek před očima maličkou ruličku, a světe div se, tentokrát to byl ten správný lístek. Dopravní úředník ji sice přijal, ale zdálo se, že nad něčím váhá.
Jarek se zřejmě zalekl, že bude pro podnapilost vykázán ze šaliny, a tak pro jistotu vyrukoval s obranou: „Tak jsem se trochu opil, no a co? Vždyť je pátek odpoledne a navíc, já vám to teda prozradím. V úterý se budu ženit. A budu mít kluka, bude se jmenovat Jarek jako já a bude to nejkrásnější svišť pod oskarem.“ Maminka od holčičky na něj vrhla přísný pohled ve zřejmém nesouhlasu s tím, čí dítě je nejkrásnější pod sluncem, ale on si to vyložil po svém: „No dobrá, možná to bude žabka, ale i tak bude nejkrásnější, však jsem si dal záležet.“
Revizor mávl rukou a chystal se k odchodu, ale Jarek ho ještě zdržel: „Zvu vás na gólku, pane úředník.“ Pak se s mírným zhoupnutím v kolenou otočil a s bodrým výrazem dodal do pléna: „Všechny vás zvu, bude prča. Ale teď zdar, jdu se loučit se svobodou.“ Dorazili jsme na Ohradu, Jarek zmizel i s revizorem a do tramvaje se vrátil ospalý klid, který jen na chvilku narušila malá holčička zvídavě nevinnou otázkou: „Mami, dal si tatínek taky tak záležet, abych byla nejkrásnější?“
Tahle příhoda se stala dnes odpoledne a nám nezbývá než doufat, že Jarkovi neukáže Praha svou odvrácenou tvář a on přežije své loučení se svobodou bez úhony. Na jeho úterní svatbě se sice nikdo z cestujících pravděpodobně neukáže, ale já věřím, že mu všichni na dálku budou držet palce a přát spoustu štěstí.
PS: Sice jsem si Jarkovy krásné věty snažil zapamatovat co nejlíp, ale pokud jsem ten hantec nějak popletl, tak se omlouvám.
Jan Pražák
Obchodník musí umožnit platbu v korunách a do určité výše i v hotovosti
„Honzo, líbilo by se ti, kdybychom místo korunami platili eury a navíc jenom bezhotovostně?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku, jakmile jsme si lokli kávy a dali první sousto větrníku v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Zpověď dominantního muže
Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.
Jan Pražák
Příběh bisexuální ženy
„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.
Jan Pražák
Hrátky s krásnou dámou
Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.
Jan Pražák
Frajeři na silnicích
„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.
Jan Pražák
Já ti to do smrti neodpustím, táto!
V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.
Jan Pražák
Pán už ten páreček nebude jíst?
Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.
Jan Pražák
Mají mít staří lidé přednost?
Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.
Jan Pražák
Máte rádi českou klasiku?
Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.
Jan Pražák
Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní
„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.
Jan Pražák
Jak jsem prchl z postele do skříně
Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.
Jan Pražák
Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami
„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.
Jan Pražák
Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov
„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.
Jan Pražák
Rozruch na dámském WC
„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.
Jan Pražák
Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň
Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.
Jan Pražák
Desatero kočičích přikázání
Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.
Jan Pražák
Taky živíte svého důchodce?
Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.
Jan Pražák
Malá zvědavka v pekařství
Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.
Jan Pražák
Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!
Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!
Jan Pražák
Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi
„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2126
- Celková karma 31,39
- Průměrná čtenost 1304x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.